Na koho nejvíc dopadnou úsporná opatření. Vláda chystá balíček

Které skupiny obyvatel nejvíce pocítí úsporná ekonomická opatření? V úterý o tom budou znovu jednat vládní špičky. Naposledy se sešly minulý týden ve středu, k dohodě ale nedospěly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve médiím řekl, že by chtěl mít finální dohodu o podobě takzvaného konsolidačního balíčku právě do prvního týdne v květnu, mluvčí vlády Václav Smolka deníku Echo24 řekl, že reálná je zhruba polovina měsíce.

Koalice jednala minulou středu o úsporných opatřeních přibližně šest hodin, sejde se kvůli nim opět příští úterý. Podle šéfa poslanců KDU-ČSL Marka Výborného se diskutuje o šesti desítkách opatření. Fiala nechtěl vyčíslovat, v jaké fázi práce nyní koalice je. „Procentuálně bych to vyjádřit nedokázal. Jednání bylo velmi věcné, rozumné a konsensuální v řadě věcí,“ uvedl. Neznamená to však shodu u všeho, doplnil.

Ocenil, že koaliční politici měli možnost probírat jednotlivé návrhy a zabývat se nejen jejich rozpočtovými, ale i sociálními či kulturními dopady. Koalice je podle Fialy na dobré cestě, aby měla na přelomu dubna a května prodiskutované všechny parametry. „A abychom v polovině května mohli konsolidační balíček představit,“ uvedl.

Fiala se nechtěl vyjadřovat k jednotlivým položkám chystaného balíčku. „Shoda na řadě věcí je dalekosáhlá, ale dokud nemáme celek, shodu na všem, nemá to smysl komentovat,“ uvedl. Nutné je, aby balíček byl promyšlený a provázaný. „To není jednoduché, vyžaduje to řadu analýz, čas na diskusi,“ zdůraznil. Kabinet podle něj dělá odpovědnou věc, protože nelze žít s deficity zanechanými předchozí vládou ANO a ČSSD. Mluvčí vlády Smolka pro Echo24 řekl, že představení balíčku je reálné okolo poloviny května.

Minulý týden došlo k dalším únikům pracovních návrhů. Byl mezi nimi například i návrh na nový odvod pro zaměstnance v podobě nemocenského pojištění ve výši 1,1 procenta ze mzdy. Podle návrhu, který zveřejnila Česká televize, by se na oplátku nezavedla třídenní karenční doba. Dalším uniklým návrhem pak bylo znevýhodnění, respektive zdanění zaměstnaneckých benefitů. Vláda opakovaně uvádí, že se nejedná o materiály, na nichž by byla koaliční dohoda.

Premiér Fiala chce proto komentovat až definitivní výsledek koaličních jednání. Šéf Pirátů Ivan Bartoš označil pro Echo24 úniky materiálů za neprofesionální, předseda hnutí STAN Vít Rakušan zase řekl, že jediný způsob, jak jim zabránit, je představit co nejdříve definitivní variantu návrhů. Že uniklé návrhy pouze ubližují veřejnosti, se shodli představitelé koaličních stran (psali jsme zde).

Jednomyslná, nebo většinová shoda?

Mezi uniklé návrhy patří kromě těch zmíněných například o změny v sazbách DPH, kdy se měla nižší sazba sjednotit a zvýšit na 14 procent. Mělo se jednat mimo jiné o návrh přesunutí části služeb a zboží z nejnižší desetiprocentní do té nejvyšší 21procentní. Šlo by třeba o vodné a stočné, točené pivo nebo vstupenky na sportovní a kulturní akce. Návrh by zvýšil příjmy státu podobně jako nemocenské pojištění o 24 miliard korun ročně. Tento návrh odmítli koaliční partneři a představitelé vlády uvedli, že se jedná pouze o pracovní materiál.

Veřejně se také hovoří o zrušení či snížení státní podpory stavebního spoření, zrušení slevy na manžela či manželku, zrušení školkovného, zvýšení odvodů OSVČ, ale také o snížení počtu státních úředníků. Koaliční partneři přichází i s vlastními balíčky, například hnutí STAN hovoří o 150 miliardách s tím, že bude třeba zvýšit i přímé daně, podobně hovoří také KDU-ČSL.

Piráti ve vlastním balíčku navrhují mimo jiné stabilizovat kurz koruny podle dánského modelu nebo zamezit daňovým únikům. O zmíněném školkovném by lídři koalice měli podle ČT jednat už ve středu. Stanjura chce taky snížit objem vyplácených dotací, a to až o desítky miliard korun. Změny by mohly být i u spotřebních daní z cigaret a tabákových výrobků.

Nabízí se nicméně otázka, zda vládní koalice vůbec může dojít k nějaké jednomyslné dohodě. Například ekonomický expert lidovců Michael Kohajda deníku Echo24 sdělil, že lidovci velmi vážně trvají na úpravách přímých daní (psali jsme zde). Dle svých slov doufá, že se ministr Stanjura v tomto ohledu nechá přesvědčit a na přímé daně sáhne.

O zvyšování daní hovoří také hnutí STAN, jehož místopředseda Lukáš Vlček v rozhovoru pro deník Echo24 doslova řekl, že Starostové a nezávislí mají jiný názor než Stanjura a že k úsporám se nelze proškrtat. I Piráti prosazují v určitých případech zcela odlišná opatření, než o jakých mluví Stanjura (zde).

Představitelé ODS v čele se Stanjurou a premiérem Petrem Fialou (ODS) hovoří o tom, že úspory je potřeba hledat spíše na výdajové straně rozpočtu, nikoliv na té příjmové, jak chtějí právě lidovci, hnutí STAN, ale v případě DPH také třeba TOP 09.

Během dubna připustil po jednom z jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN), že shoda na opatřeních nemusí být jednomyslná. „Nemá smysl se dopředu bavit o tom, kdo podporuje jaké opatření, protože ve finále budou ty návrhy schváleny vládním rozhodnutím, ideálně jednomyslně, v horším případě většinově,“ řekl Síkela.

Mluvčí MF Petr Habáň deníku Echo24 sdělil, že legislativní návrh konsolidačního balíčku by poslanci měli dostat k projednání v 1. čtení před sněmovními prázdninami. „Následný řádný legislativní proces by proběhl ve druhé polovině roku a konsolidační opatření obsažená v balíčku by tak začala platit od 1. ledna 2024,“ řekl pro Echo24 Habáň.