Genderové mlýny v českém školství se točí dál
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
PROTEST BEZPEČNOSTNÍCH SBORŮ
Policisté, hasiči a příslušníci dalších bezpečnostních sborů ve čtvrtek před budovou ministerstva vnitra na Letné protestovali za vyšší platy a zlepšení personá ...
Mezi zprávami, které se po 1. září tradičně vážou k začátku školy, se letos vyjímá ta o změně hygienické vyhlášky. Změnou padá povinnost mít na školách oddělené toalety pro dívky a pro chlapce. Vyhlášku už před prázdninami zhotovilo ministerstvo zdravotnictví, změn je v ní ještě mnohem víc, ale tato jedna má širší význam. Válkův resort pro ni neuvěřitelně argumentuje mj. „posilováním inkluzivního prostředí a rovných příležitostí pro všechny žáky bez ohledu na jejich pohlaví nebo genderovou identitu“.
Tím nám ministerstvo zdravotnictví bezděky připomíná dílo, které teď v září dokončuje ministerstvo školství – lidově řečeno změnu osnov, odborně změnu tzv. rámcových vzdělávacích programů (RVP). Kromě procesu ubývání poznatků ve výuce, čemuž s opovržením říkají biflování, zesílí vymývání mozků novými ideologiemi, jmenovitě environmentalismem a genderovou naukou.
Indoktrinace je koncentrována do třech průřezových témat nových RVP (Udržitelné prostředí, Společnost pro všechny, Péče o wellbeing). Obsáhle jsme o tom všem psali v Echu letos v květnu. Článek tehdy uzavíral citát mluvčí premiéra Fialy: „Cílem úprav RVP je přizpůsobení vzdělání potřebám 21. století, nikoli indoktrinace.“
Mezi květnem a zářím přišla z jiných ministerstev celá řada připomínek, často v konzervativním duchu. Otázka zní, zda je ministr školství Mikuláš Bek a jeho náměstci vezmou v potaz.
Zatím nebyli vystaveni žádnému veřejnému politickém tlaku hodnému toho jména. O změnách RVP už se nebude hlasovat na vládě, jsou zcela v kompetenci ministerstva školství. Ovšem předseda vlády by samozřejmě páky měl, například mu nic nebrání z úprav RVP učinit zásadní téma pro koaliční jednání.
Pravda ale je, že k akci v tomto směru Petra Fialu příliš nenutí ani lidé z jeho vlastní ODS, ani z KDU-ČSL, kterou pořád někdo ze setrvačnosti označuje za konzervativní stranu. K odporu proti průniku genderu do české legislativy včetně školských směrnic Fialu podle zákulisních zpráv povzbuzoval pražský arcibiskup Jan Graubner. Premiérovi se posléze podařilo na ministrovi školství vymámit jeden ústupek: že nebude tak přeorán dějepis, jehož pasáž o vynucování genderového řádu napříč staletími vyvolala před prázdninami chvilkové znepokojení na veřejnosti. Je to zoufale málo.
Že si na ministerstvu školství dělají, co chtějí, vidíme i z toho, že tam z iniciativy jednoho vysoce postaveného úředníka vzniká jakási metodika pro trans a nebinární osoby. Je určena žákům základních škol a má zajistit, aby žáky, kteří si takzvaně mění identitu, jejich škola podporovala. Škoda že nevládne čistě levicový kabinet (řekněme koalice Piráti se Zelenými), veřejnost by snad víc dávala pozor, než když je předsedou vlády katolík a domnělý konzervativec.
Pozorujeme vládu, která navzdory svým deklaracím málo šetří a nesnižuje počty zaměstnanců ve veřejném sektoru. Takové váhání se politicky dá pochopit. Co se pochopit nedá, je toto nekončící kapitulantství před okrajovými radikály na ministerstvech a v tzv. nevládním sektoru.
ESEJ TEREZY MATĚJČKOVÉ