EU přišla s ústupky. Jsou to jen kosmetické změny v opatřeních, která zavedli, kritizují zemědělci

Evropská komise na konci týdne představila návrh několika opatření, kterými chce vyjít vstříc zemědělcům, kteří demonstrovali v minulých týdnech v několika zemích Evropy. Jedná se například o zmírnění některých regulací u farmářů do 10 ha, zrušení penalizace, pokud za nedodržení norem bude moci vyšší moc nebo snížení kontrol o 50 % díky využívání evropského satelitního systému Copernicus. Zemědělci jsou za iniciativu rádi, ale upozorňují, že kroky jsou nedostačující, když některé jen změkčují regulace, které byly teprve nedávno zavedeny.

V uplynulém týdnu proběhly demonstrace nejen v českých městech ale i na Slovensku, Polsku a Maďarsku, tedy v zemích visegrádské čtyřky, nebo v Litvě a Lotyšsku. Zemědělcům na evropské úrovni vadí vzrůstající množství byrokracie, ale i různá výše zemědělských dotací v zemích EU a disproporční dopady některých regulací. Mnozí odmítají i celý Green Deal.

Evropská komise zareagovala ještě tento týden, když zveřejnila seznam opatření, kterými chce zemědělcům ulevit. „Sdělení farmářů je jasné. Chtějí pracovat na svých polích, ne být pohlceni v byrokracii. V reakci na to komise identifikovala řadu opatření, které mohou pomoci v následujících měsících a letech zemědělcům ulevit od byrokratické zátěže,“ představil sadu opatření polský eurokomisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski.

Komise také upozornila na dva online dotazníky, které mohou zemědělci vyplnit, aby EU lépe pochopila, v čem zemědělce tlačí bota. Dotazník týkající se dusičnanů v hnojivech, které chce komise omezit, je přístupný do 8. března. A obecný dotazník, který budou moci zemědělci vyplnit od března do května. Závěry z něj pak chce komise zveřejnit na podzim.

V současném návrhu chce komise například zjednodušit standardy GAEC pro farmáře do 10 ha. Tyto standardy musí splnit, aby mohli požádat o dotace. Komise návrhu uznává, že za určitých podmínek mohou být těžko dosažitelné. Jejich zjednodušení by mělo pomoci více malým farmám dosáhnout na evropské dotace.

Komise také navrhuje úpravy pro zemědělce, kteří přechází od živočišné výroby k pěstování plodin. Ti od roku 2018 museli nechat část pastvin ladem. Už v minulých týdnech komise také zrušila nařízení o povinnosti nechat 4 % půdy ladem. I když se stále jedná o možné implementaci přísnějšího opatření.

Komise také v reakci na kritizované velké množství byrokracie chce kontroly na farmách omezit až o 50 % , a to například tím, že bude více využívat evropský družicový systém Copernicus.

Česká agrární komora kroky komise uvítala, ale upozornila, že neřeší z jejího pohledu nejpalčivější problémy, kvůli kterým zemědělci po Evropě protestují. „Neřeší však ten hlavní problém, kterým jsou přebytky zemědělských komodit, které byly dovezeny ze ˇtřetích zemí a hromadí se na evropském trhu. Jejich producenti ve třetích zemích nemusí dodržovat stejně vysoké standardy produkce, kterými jsou vázaní zemědělci v Evropě. Za této situace dochází k pokřivení evropského trhu, což má samozřejmě vliv také na český trh, a zhoršuje to konkurenceschopnost našich zemědělců,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí Agrární komory Barbora Pánková.

Asociace soukromého zemědělství, která dlouhodobě podporuje požadavky malých farmářů, ale rozhodla se neúčastnit současných demonstrací, uvítala opatření, která cílí na malé farmy do 10 ha, či změny v případě zásahu vyšší moci (tedy nepřízeň počasí, neúroda). Opatření komise však celkově označila za kosmetická.

„Deklarovaná snaha o omezení kontrol na 50 % je však zřejmě dle našich informací myšlena pouze v souvislosti s uvedením do provozu satelitního kontrolního systému AMS, který sám o sobě způsobil nárůst kontrol na dvoj- až pětinásobek. Toto je z pohledu ASZ zcela nedostatečné a cílem by mělo být omezení kontrol u zemědělců na 50 % stavu před zavedením tohoto nového kontrolního systému, a nikoliv pouze snížení byrokracie, kterou tento systém nově přinesl. Výše uvedené změny ze strany EU jsou proto spíše kosmetické a snižují pouze částečně nově zavedené byrokratické zátěže od roku 2023 a prakticky významněji vůbec neřeší celkové ohromné byrokratické a podnikatelské zatížení zemědělců,“ uvedl pro Echo24 místopředseda asociace Jan Štefl.

Podle asociace by se také česká vláda neměla zaměřovat pouze na evropská řešení, ale odbourávat byrokracii i na národní úrovni. Představitelé AK s vládou v lednu jednali a své požadavky poslali i eurokomisaři Wojciechowskému. Komora požaduje úpravu parametrů redistributivní platby v národním strategickém plánu Společné zemědělské politiky Evropské unie, dále splnění slibu na zavedení programu na podporu zaměstnanosti na venkově a konec zdaňování dotací, jež Česko uplatňuje jako jedna z mála zemí v Evropské unii a poškozuje tím konkurenceschopnost českých zemědělců oproti ostatním zemím.

Na evropské úrovni budu politici požadavky zemědělců řešit v pondělí 26. února na radě ministrů zemědělství. Vláda bude požadavky zemědělců řešit na jednání K5 v úterý 27. února. Zemědělci hrozí pokračováním protestů 1. března.