Dlužníci možná jednodušeji opustí dluhové pasti. Nesmí se vyplatit nepracovat, varuje expert

Sněmovna opět otevře téma novely insolvenčního zákona, která by měla zjednodušit oddlužení. Poslanci nejsou nicméně v přístupu k novele jednotní a budou tak jednat o změnách. Expert, kterého oslovil deník Echo24, uvedl, že novela představuje několik problémů včetně odchýlení od nařízení Evropské unie.

Klíčovou změnou je zkrácení doby oddlužení z pěti na tři roky. Úpravy mají podle ministerstva spravedlnosti zajistit, aby lidé v úpadku získali šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Předseda sněmovního podvýboru pro problematiku exekucí a insolvencí Aleš Dufek (KDU-ČSL) deníku Echo24 řekl, že vztah věřitelů a dlužníků by měl být co nejvíce vyrovnaný.

„Nesmí se stát, že by dlužníci měli navrch, což se teď v souvislosti s tou novelou tak může jevit… Ale ani dlužník ani věřitel nejsou sprostá slova, nejsou to nadávky. My bychom se v rámci práva měli snažit, aby byli co nejvíce vyrovnání a na tom nám to nyní ve sněmovně škobrtá,“ uvedl Dufek s tím, že tento týden novelu opět projednají výbory.

Poslanec Patrik Nacher (ANO) pro Echo24 řekl, že shoda na podobě novely není. „Zaprvé jde o to, že vláda chce harmonizovat nad rámec toho, co po nás chce EU, zkrácení z pěti let na tři u podnikatelských dluhů, nikoliv u fyzických osob. A zároveň mi tam chybí propojka na exekuce, protože to sice nesouvisí s insolvencemi přímo, ale nepřímo ano,“ řekl Nacher, že nyní věřitel kvůli nezabavitelným částkám nezíská skoro nic.

„My musíme změnit narativ, který se dívá na věřitele jako na banku a na dlužníka jako na toho chudáka, který je odrbaný. Věřitel je často matka samoživitelka a dlužník je někdo, kdo je chronický neplatič. Já navrhuji dvě změny a jednu propojku. Jedna změna se týká narovnání splátek v insolvenci a v exekuci,“ uvedl Nacher s tím, že důležité je, aby člověku po odečtení přednostních pohledávek zůstalo stejně jako v exekuci.

Další změna probíhá ve spolupráci s ministerstvem a týká se tzv. adekvátního příjmu, tedy aby se na základě dat MPSV vytvořil adekvátní příjem na základě věku, pohlaví, vzdělání, regionu a pracovního zařazení. Lidé podle Nachera nemají motivaci více vydělávat, protože jim zůstane jen určitá část peněz. To by se mělo podle Nachera narovnat. Zároveň by chtěl novelu propojit s novelou exekučního řádu. „Chtěl bych tam tři změny, na dvou je shoda. První je odbřemenění zaměstnavatelů, aby lidé v exekuci byli zaměstnavatelní,“ řekl Nacher.

„Druhá změna je to, že v registru vozidel nejsou zaneseny exekuce na auto. Takže se prodávají auta, která jsou v exekuci a naběhne to na nového majitele, který o tom nevěděl. Takže aby se registry vozidel a exekucí propojily. Třetí věc je minimální srážka ze mzdy, která jasně řekne, že u přednostních pohledávek, což je výživné nebo škoda spáchaná trestným činem, musí být minimální srážka,“ řekl Nacher. „Samotné zkrácení na tři roky bez těchto ostatních věcí může vyvolat větší míru nezodpovědnosti,“ řekl Nacher s tím, že právě o těchto změnách se bude jednat tento týden.

Expert: Nesmí se vyplatit nepracovatna majetek

Smyslem oddlužení je podle advokáta a jednatele advokátní kanceláře ADKINS Legal Štěpána Brunclíka poskytnutí druhé šance poctivým dlužníkům, kterým stát odpustí část dluhů za předpokladu, že splní nastavený splátkový kalendář, popřípadě strpí prodej svého majetku. „Takové dlužníky stát oddlužením ochrání před exekutory a nekonečným narůstáním dluhů o příslušenství. Zároveň jim poskytne ‚světlo na konci tunelu‘, kdy dlužník získá perspektivu budoucího života bez dluhů. Věřitelům pak oddlužení garantuje alespoň částečné uspokojení pohledávek v rozumném časovém horizontu,“ uvedl pro Echo24 Brunclík.

Problémem je, že tito lidé často nepracují nebo pracují načerno, popřípadě za uměle snížené mzdy, čerpají sociální dávky, neplatí sociální a zdravotní pojištění a obtížně získávají bydlení. Stát tak připravují o příjmy, ale zároveň mu navyšují náklady na sociální a zdravotní péči. „Roste i kriminalita a další sociálně-patologické jevy. Potomci dlužníků pak mnohdy přebírají vzorce chování rodičů, což má negativní dopad nejen na rodiny, ale i na celé komunity a regiony,“ dodal Brunclík s tím, že oddlužení má působit tam, kde již nefunguje právo exekuční.

V Česku je zhruba 461 000 osob se třemi a více exekucemi, což jsou lidé, kteří podle Brunclíka již dávno měli procházet procesem oddlužení, ale z nějakého důvodu se v něm nenachází. Podle kritiků novely bylo současné oddlužení úspěšné, doposud tímto procesem prošlo přes 148 000 dlužníků, kteří svým věřitelům dokázali uhradit více než 56 % jejich pohledávek. Dalších zhruba 100 000 dlužníků se v běžícím procesu oddlužení momentálně nachází. „Dle výzkumů analytické společnosti Insolcentrum se přitom převážně jedná o občany v ekonomicky aktivním věku, u kterých není důvod dobu setrvání v oddlužení zkracovat,“ uvedl advokát Brunclík.

Za další nedostatky navrhované právní úpravy pak kritici považují negativní dopad na státní rozpočet, protože zhruba 15 % všech pohledávek v oddlužení jsou pohledávky státu. „Jde také o morální hazard, kdy stát vysílá občanům signál, že se vyplatí dluhy neplatit,“ poukázal Brunclík.

Brunclíkova advokátní kancelář snahy státu o zpřístupnění oddlužení vyššímu počtu dlužníků vítá. „Zároveň ale musím dodat, že z naší déle než 12leté praxe u více než 15 000 námi úspěšně realizovaných oddlužení pozorujeme některé základní problémy, které navrhovaná změna pravidel vůbec neřeší. Mezi ty patří třeba vyšší propagace oddlužení kombinovaná s osvětou o principech jeho fungování a výhodách. Zde by měl stát podpořit subjekty, které jsou v tzv. ‚první linii‘, tedy advokáty sepisující návrhy na povolení oddlužení,“ řekl Brunclík.

Brunclík také navrhuje srovnání výše srážky z příjmů v oddlužení a v exekuci a revizi samotného systému státní sociální podpory, kdy se dlužníkům nesmí vyplatit nepracovat a pobírat sociální dávky, popřípadě raději setrvávat v exekucích jen kvůli tomu, že dlužníkovi měsíčně z příjmu zůstane o pár tisíc korun více než v oddlužení. „Zároveň je potřeba vymezit kritéria, při nichž se dlužníkům v oddlužení nebude prodávat majetek nižší hodnoty či majetek, který dlužník potřebuje zachovat za účelem zajištění příjmů,“ dodal Brunclík.