Skryté tajemství z doby Karla IV. Zbytky gotických hradeb znovu zmizely pod zemí

Výkopové a stavební práce v pražském centru odhalily dosud skryté tajemství z minulosti. Pod železničními kolejemi Masarykova nádraží se skrývaly pozůstatky gotického opevnění, které je datováno do dob vlády Karla IV. Novoměstské gotické opevnění, základy Horské brány a relikt barokního bastionu byly odkryty a zdokumentovány v areálu Masarykova nádraží při Hybernské ulici. Akce proběhla v rámci přípravy developerského projektu a památku se podařilo zdokumentovat a zakonzervovat pro budoucnost, oznámil Národní památkový ústav (NPÚ). Zbytky gotických hradeb budou pod základovou deskou chystané novostavby.

Středověké opevnění se rozkládá na ploše, kde probíhají přípravy developerského projektu s plánem plochu zastavět. Obecně prospěšná společnost Archaia Praha z. ú. dlouhodobě sleduje oblast Masarykova nádraží, která prochází rozsáhlou proměnou. Hlavní náplní její činnosti je provádění záchranných a předstihových archeologických výzkumů na ohrožených lokalitách a stavebně historických průzkumů na území historických městských jader a předměstí českých měst, areálů opevněných sídel či vesnic.

"V roce 2021 pak proběhl rozsáhlý záchranný archeologický výzkum, který částečně odkryl základy gotické Horské brány a mnoho dalších objektů, včetně reliktů barokního bastionu č. XXIII sv. Mikuláše. Středověké novoměstské opevnění bylo vybudováno v letech 1348–1350 Karlem IV," uvedl NPÚ.

Základem opevnění je masivní zeď z lomového kamene o síle 180 až 240 cm s průměrnou výškou 10 metrů, jenž byla z vnitřní strany zpevněna systémem dovnitř otevřených hranolových věží v nepravidelných rozestupech. "Jednou ze čtyř bran v systému opevnění byla Horská brána, jejíž základy byly v roce 2021 částečně odkryty a zdokumentovány. Tvořily ji dvě hranolové věže obdélného půdorysu a mezilehlý průjezd," pokračuje archeologická zpráva.

Pozůstatky zdí, dlážděných cest a opevnění také nesou stopy opotřebení jako jsou obrusy od kol projíždějících vozů. Překvapivým zjištěním je absence hradebního příkopu před samotnou bránou, poznamenává NKÚ s tím, že Horská brána byla z větší části zničena během třicetileté války kolem roku 1648.

Na základě cenného objevu došlo ke spolupráci mezi společnostmi jako je Archaia Praha z. ú., Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště NPÚ a Magistrát hlavního města Prahy. Chystaný developerský projekt byl upraven tak, aby byla co nejvíce snížena míra nevratných zásahů do dochovaných základových zdiv. V průběhu výzkumu částečně odkrytá a zdokumentovaná zdiva tak byla posléze překryta ochrannou vrstvou a opět zahrnuta zeminou.

"Nadále tak zůstanou zachována pod základovou deskou novostavby a pod vozovkou přilehlé komunikace," píše se ve zprávě. Ochrana dochovaných základů gotické Horské brány, novoměstských hradeb a obezdění barokního bastionu sv. Mikuláše je známkou dobré praxe archeologické památkové péče.