Stát s demografií prohrál. Kapacity škol narostou dávno po příchodu silných ročníků

KAPACITY ŠKOL

Stát s demografií prohrál. Kapacity škol narostou dávno po příchodu silných ročníků
Ačkoliv se o příchodu silných ročníků vědělo od jejich narození, problém kapacit se řeší až s jejich "nárazem". Foto: Shutterstock
1
Domov
Záviš Dobiašovský
Sdílet:

Zatímco se roky debatovalo, zda firmy potřebují více učňů či studenti všeobecné vzdělání, školství „ujel vlak“. Pro tisíce dětí z předchozích a následujících ročníků, které pocházejí ze špičky porodnosti kolem roku 2008, to znamená zkrátka smůlu. Ačkoliv se v době, kdy nastupuje na střední školy nejsilnější ročník za třicet let, hledají rychlá řešení, ta markantnější jsou otázkou let. A zřejmě přijdou nejdříve po době, kdy nejsilnější ročníky už na střední školy nastoupí.

Křivka narozených dětí se dostala na vrchol v roce 2008, v roce 2011 už se razantně propadla a až od roku 2015 se usadila zhruba na hodnotě kolem 110 tisíc nově narozených. Další razantní pokles pak přišel v minulém roce. Jak ukazují předběžné údaje Českého statistického úřadu, propad je opět radikální. V roce 2022 měl po téměř dvaceti letech padnout počet nově narozených pod hranici 100 tisíc.

A soudě alespoň podle demografických dat se zvrácení trendu nedá jen tak očekávat, do „plodného“ věku se totiž dominantně posouvají slabé ročníky devadesátých a nultých let. Nejsilnější ročníky z let 2007 až 2010, které nastoupily či budou nastupovat na střední školy do roku 2025, tak zřejmě čeká náraz na omezené kapacity, zejména pak v Praze a Středočeském kraji.

Ministerstvo školství dlouhodobě argumentuje tím, že číselně zůstává kapacita míst v republice nenaplněná. Problém je podle ministerstva na jedné straně u zřizovatelů, kteří měli situaci řešit, jednak u rodičů a dětí, které vyhledávají více určité obory. Na to, že se výrazně míjí nabídka s poptávkou, upozorňují i odborníci, přebujelá nabídka specializovaných oborů v českém středoškolském systému totiž nabízí rozdílnou kvalitu i perspektivu vzdělávání. Tedy poptávka ze strany dětí i rodičů vychází z této logiky.

Starostové pražských městských částí už volají po změně podpory školství, chtějí získat finance na modernizace a opravy škol, ale i jejich výstavbu. Chtějí jednat s ministerstvem školství také o převodu vhodných státních budov do vlastnictví města. Kapacity podle zástupců městských částí dochází už nejen na středních školách, ale už i v případě mateřských a základních. Praha čelí i přes navyšování kapacit několikatisícovému převisu zájemců ze Středočeského kraje.

K razantnímu navýšení kapacit by totiž bylo třeba i vystavět další školy. Hlavní město zajišťuje místa nejen pro děti Pražanů, ale i třeba pro tisíce středočeských dětí a cizince. Situaci zhoršila rovněž vlna uprchlíků z Ruskem napadené Ukrajiny. Starostové proto požadují, aby stát vytvořil národní dotační program.

Jak ale deníku Echo24 už dříve řekl radní pro školství Antonín Klecanda (STAN), výstavba je otázka v nejlepším případě dalších tří let a to pouze, pokud by se situace řešila rychle. Zřejmě realističtější odhad pak zmínil starosta Prahy 13 David Vodrážka (ODS), podle kterého vybudování jedné školy zabere i osm let. Výstavba pak neřeší další palčivý problém, kterým je nedostatek pedagogů, případně jejich motivace pracovat v hlavním městě, které s sebou nese výrazně vyšší náklady na život.

Pokud by se razantní navýšení kapacit dosáhlo po roce 2030 a trend porodnosti bude pokračovat sestupně, stát tak může jen pár let po „vyřešení“ situace opět narazit na problém z přelomu tisíciletí, kdy do škol s vyššími kapacitami začnou proudit opět nižší ročníky. V souvislosti s kapacitami škol tak mluví odborníci i o potřebě změnit širokou nabídku oborů tak, aby více odpovídala představám budoucích žáků a studentů.

Objevují se už i poměrně radikální návrhy, jako ten z dílny poslankyně Renáty Zajíčkové (ODS). Uvažovaný návrh počítá se zkrácením doby výuky na základní škole na osm let a naopak prodloužením povinné školní docházky na první dva roky na střední škole. Změna by měla přinést větší míru všeobecného vzdělání a s tím spojenou změnu současné předimenzované nabídky, uvolnění praskajících kapacit mateřských škol či menší podíl lidí končících jen se základním vzděláním. Na návrh se však snesla také kritika právě kvůli dalšímu náporu na kapacity středních škol či nepřipravenosti žáků při nástupu na střední školy (více jsme o tom psali zde).

Sdílet:

Hlavní zprávy