Nemohl jsem mlčet, říká Rychetský. V dějinách byl nejhorší rok 536. Jaký je nový Avatar?

Rok 2022 byl z mnoha pohledů v Evropě nejtěžší od pádu železné opony v roce 1989, píše Lenka Zlámalová v hlavním tématu nového vydání Týdeníku Echo. Rekordní inflaci, pád životní úrovně ani zdražení energií na násobky cen podle ní nezpůsobila sama o sobě Putinova agrese proti Ukrajině. „Ta byla jen urychlovačem mnoha trendů, které už byly v Evropě naplno rozjeté,“ domnívá se. Dále popisuje čtyři zásadní fenomény, které budou ovlivňovat letošní rok.

„Cítím se víc občanem EU než malé České republiky.“ Daniel Kaiser udělal na počátku roku bilanční rozhovor s šéfem Ústavního soudu Pavlem Rychetským, jehož mandát letos v srpnu po 20 letech vyprší. „Přivítal bych, kdyby Česká republika přijala euro, a mrzí mě, že se tak dosud nestalo. Udržování české měny v separaci od evropského společenství mi přijde svým způsobem neprozíravé a hloupé. Mám takový pocit, že naše cedulová banka se bojí ztráty svého výsostného postavení, a proto se snaží udržet nás mimo eurozónu,“ říká například Rychetský.

Nejhorší rok v dějinách. Není žádná nadsázka, řekneme-li, že uplynulý rok patřil k těm horším. Regulérní válka v Evropě, inflace, hrozící recese, energetická krize… Ani ty předchozí roky, poznamenané pandemií covidu, nepatřily mezi ty nejšťastnější. Nikdy ale není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Například všichni můžeme být rádi, že nežijeme v roce 536, který je podle historiků horkým kandidátem na nejhorší rok dějin. Proč? O tom píše Ondřej Šmigol.

Po covidu jsme smrt exportovali na Východ. Německým slovem roku 2022 se stala složenina Zeitenwende. Tedy „přelom epochy“. Jsme po covidu a po ruském útoku na Ukrajinu nyní opravdu na rozhraní časů? K tomu se v Salonu Echa sešli spisovatelky Iva Procházková a Petra Hůlová a jejich kolegové, Ondřej Neff, Stanislav Komárek a Petr Stančík. Debatu vedl Jiří Peňás.

Šťastnou apokalypsu! Poslední roky a měsíce polily naše apokalyptické myšlení živou vodou. Patrné je to třeba i na tom, jak populární se stal životní styl tzv. prepperů, tedy lidí, kteří se systematicky připravují na kolaps. Mají své protijaderné úkryty a „apokalypsová zavazadla“. A zatímco kdysi byla apokalyptika převážně disciplínou náboženských proroků, výraznou roli nyní hrají prozaici. Šestaosmdesátiletý Don DeLillo je jedním z nich. I v Česku patří jeho apokalyptická novela Ticho k aktuálně nejčtenějším zahraničním prózám. Více v eseji Terezy Matějčkové.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.