Náprava staré chyby. Vláda chce navýšit rentu pro bývalé prezidenty

Vláda uvažuje o navýšení měsíční renty pro bývalé prezidenty. Změna by podle všeho mohla vstoupit v platnost od ledna příštího roku a dorovnala by penze bývalých hlav státu na částku odpovídající základnímu platu poslance, tedy přes 100 tisíc korun. Na stůl se návrh ministrům může dostat už příští měsíc.

Renta, která by tímto krokem dosáhla platového standardu poslance, je aktuálně rozdělená do dvou složek: 50 tisíc korun je poskytováno jako samotná renta a dalších 50 tisíc korun slouží na pokrytí provozních nákladů kanceláře bývalých hlav státu a na výdaje spojené s odměnou asistenta.

Podle mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Kateřiny Procházkové zatím návrh neexistuje v konkrétní podobě a vše je ve fázi předběžných jednání mezi jednotlivými vládními resorty. „Bude se o tom teprve jednat, aktuálně řešíme, zda by se ustanovení dalo vložit do novely zákona o platech státních činitelů. Pak je zapotřebí, aby to vláda znovu projednala a byla na tom politická shoda,“ uvedla Procházková pro Echo24 s tím, že vláda by mohla návrh projednat již příští týden.

Důstojnost bývalých hlav státu

Diskuse o navýšení renty pro exprezidenty a zajištění důstojného zabezpečení bývalých hlav státu rezonuje vládní koalicí i opozicí. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) návrh podporuje a zastává názor, že úřad bývalého prezidenta si zaslouží stejný platový standard jako ostatní významné ústavní funkce.

Jurečka ve svém prohlášení uvedl, že valorizace renty je oprávněná a neměl by s ní být problém. „I když mám výhrady vůči bývalým žijícím prezidentům, tak jsem pro, že se to má valorizovat. S tímhle problém nemám. Klidně tam (do novely) toto můžeme doložit,“ prohlásil Jurečka.

Podobně se k návrhu staví ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který upozornil, že otázka renty by měla být řešena systémově, aby byla zajištěna odpovídající podpora pro bývalé hlavy státu. „Stát má vytvářet důstojné podmínky jak pro současného prezidenta, jeho paní, nebo pro nějakou budoucí prezidentku a jejího manžela, tak ale i pro ty, kteří už ve funkci skončili,“ zdůraznil Stanjura.

Z konsolidačního balíčku věc zmizela

Podobný návrh se objevil již v loňském roce, kdy Stanjura plánoval zahrnout valorizaci exprezidentské renty do širšího vládního úsporného balíčku. Návrh však tehdy narazil na odpor, zejména ze strany Pirátů, kteří upozorňovali, že v době úsporných opatření není takové zvýšení na místě.

„Předkládá (Stanjura) návrh, aby se jejich bývalému předsedovi Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi přidávaly nějaké peníze v době, kdy šetříme,“ uvedl tehdy předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. S kritikou se připojil i místopředseda SPD Radim Fiala, který připomněl, že oba exprezidenti pobírají nadprůměrné důchody. I přes tyto výhrady se však návrh setkal s širokou podporou zejména u vládní koalice a hnutí ANO. Předsedkyně poslanců ANO Alena Schillerová se k plánu vyjádřila vstřícně: „Jestliže náhrada je 50 tisíc korun 20 let, tak to dávalo smysl,“ prohlásila s tím, že valorizace je přiměřená a na místě.

V rámci připomínkového řízení zazněly také obavy z nedostatečné transparentnosti a efektivity výdajů na provozní náhrady. Ministerstvo pro místní rozvoj například poukázalo na rozpor mezi navýšením rent pro exprezidenty a cíli konsolidace veřejných financí, tedy omezení výdajů státního rozpočtu. „Navrhujeme tuto úpravu provést mimo současný návrh konsolidačního balíčku, který se věnuje stabilizaci veřejných financí, a tedy tato úprava jde proti jeho cíli,“ uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj.

Podle MPSV je nyní potřeba projednat, zda bude možné návrh zahrnout do chystané novely zákona o platech ústavních činitelů. V případě, že by se podařilo získat dostatečnou politickou shodu, návrh by mohl být v brzké době předložen vládě k dalšímu projednání. Konečné rozhodnutí o valorizaci by podle zástupců koalice mělo být učiněno do konce roku, aby mohlo být případně zahrnuto do rozpočtového plánu na příští rok.