Proč tak moc? Česko prý kupuje letadla pro armádu dvakrát dráž než Rakousko

Česká armáda bude mít nová transportní letadla. Za dva letouny C-390 zaplatíme brazilskému výrobci Embraer 11,3 miliardy bez DPH. Podle některých údajů to může být téměřem dvojnásobek ceny, kterou zaplatili další zákazníci. Ministerstvo obrany vysvětluje cenu speciální výbavou i příslušenstvím pro hašení rozsáhlých požárů. Jak to tedy je a proč se ministerstvo nepokusilo nakoupit letadla společně se Švédskem, aby srazilo cenu?

Požadavek armády na nákup větších dopravních letadel tu byl delší dobu. První výraznější kroky směřující k pořízení nových letounů se pak odehrály po začátku války na Ukrajině. Ministerstvo obrany vybíralo ze tří logických variant: evropský Airbus A400M Atlas, americký Herkules C-130J Lockheed Martin a dostupnější, zato méně rozšířený brazilský stroj Embraer C-390.

Zvolená varianta přitom nebyla velkým překvapením. Námluvy vyvrcholily prakticky už v červnu 2022, kdy Brazilci přivezli letoun ukázat do Česka. Testovalo se všechno, včetně nakládky obrněného transportéru Pandur. Už tehdy se v kuloárech spekulovalo, že by ministerstvo mohlo mít favorita.

Navíc, když se část brazilských letounů vyrábí u českého leteckého výrobce Aero Vodochody. Tím pádem bude pro projekt českých trasportních letadel i snazší splnit povinnou kvótu na požadované zapojení domácího průmyslu. Konkrétně se u nás od roku 2016 vyrábí kompletně náběžné hrany křídel, dveře, nákladní rampa a část zadního trupu letounu.

Podpisem smlouvy nakonec ministerstvo nákup stvrdilo na konci letošního října. První kontroverze na sebe nenechaly dlouho čekat. Jsou letouny předražené? Na výrazně vyšší cenu pro Česko oproti jiným zákazníkům upozornil tento týden server Deník.cz.

Novinář Jiří Vojáček v článku srovnává, za kolik stejný typ letounu pořizovalo Rakousko, Maďarsko, Portugalsko a Jižní Korea. To jest současně také výčet všech zemí, které si brazilské letouny objednaly před námi. A tvrdí, že Česko je nakoupilo za zdaleka nejvyšší cenu.

Prvním zákazníkem mimo Brazílii bylo Portugalsko, které objednalo v létě 2019 pět letounů. Jeden měl Portuglace vyjít na 186 milionů dolarů, podle aktuálního kurzu asi 4,44 miliardy korun, přičemž cenu zveřejnila přímo portugalská vláda.

Druhé bylo v únoru 2024 Maďarsko, které podepsalo kontrakt na dva letouny, stejně jako my, a jednotková cena měla činit 143 milionů dolarů, to je asi 3,41 miliardy. Tady se skutečně nabízí srovnání s českým nákupem, byť cenu zveřejnil renomovaný server, ale nebyla oficiálně potvrzená. Méně údajně zaplatili také Jihokorejci. Ti měli při objednávce tří letounů podle jihokorejské veřejnoprávní televize KBS zaplatit v přepočtu 180 milionů dolarů za jedno letadlo, tedy zhruba 4,29 miliardy korun.

Nejvýhodněji nakoupili C-390 podle dat zveřejněných serverem Defence News Rakušané. Ti si od Brazilců objednali čtyři letadla, jedno v přepočtu za 133 milionů dolarů, tedy asi 3,17 miliardy korun. Rakouské ministerstvo obrany uvádí cenu mezi 130 a 150 miliony eury za kus (3,26 až 3,77 miliardy korun).

To je ve srovnání s 5,65 miliardy za kus pro ČR skutečně téměř o polovinu méně. Je však potřeba dodat, že Rakušané nenakoupili dvě letadla, jako my nebo Maďaři, ale čtyři, a zároveň se k jejich nákupu připojili Nizozemci, takže mohli při společném nákupu dosáhnout lepší ceny.

Letadla dráž nekupujeme, tvrdí ministerstvo

Ministerstvo se proti nařčení, že bychom přeplatili, ohradilo na svých stránkách a logicky upozorňuje, že není jasné, jakou konfiguraci a vybavení ostatní státy pořídily a co vše je v ceně zahrnuto. Cena pro ČR totiž podle ministerstva obsahuje systémy pro hašení rozsáhlých požárů nebo prvotní dodávky náhradních dílů a školení personálu.

„Letadla rozhodně nekupujeme dráž než ostatní země. Srovnávat ceny, které pocházejí z různých zdrojů a u kterých nevíme, co obsahují, je zcela zavádějící. Zatímco jiné státy pořizují letoun jednou smlouvou a další vybavení následnými smlouvami, my nakupujeme vše dohromady. Proto je částka na první pohled vyšší. Na rozdíl od jiných zemí v ní je ale nejen samotný letoun, ale i veškeré další vybavení,“ uvedl pro Echo24 mluvčí ministerstva obrany Karel Čapek. Cena letadel bez příslušenství je podle něj součástí obchodního tajemství a resort ji proto nemůže zveřejnit. „Jasně ale deklarujeme, že je srovnatelná nebo i lepší, než kolik zaplatily spojenecké země.“

Zůstává však otázka, proč se ministerstvo nerozhodlo připojit k dalším zemím, které mají o stejný typ letounů zájem, a nenakoupilo je společně, jako to udělali Nizozemci s Rakušany, protože se jim původně nabídnutá cena zdála příliš vysoká.

Takto české ministerstvo obrany nakupovalo dříve třeba bojová vozidla pěchoty CV-90, když se k naší objednávce připojili Slováci. A v projektu letadel C-390 se nabízela stejná spolupráce například se Švédskem, které projevilo zájem o pořízení letounů Embraer přibližně ve stejnou dobu jako my. O tom však ministerstvo podle Čapka nevědělo. „Švédsko oznámilo úmysl pořídit letadla až poté, co naše jednání s výrobcem skončilo a byla uzavřena smlouva,“ odpověděl na dotaz redakce mluvčí ministerstva.

Vojákům letouny CASA nestačí

Brazilský dopravní letoun Embraer C-390 je transportní letoun střední třídy. Na rozdíl od našich šesti kusů dopravních letadel CASA C-295 přepraví až 27 tun nákladu, má delší dolet a vejde se do něj i náš obrněný transportér Pandur. Mimo to se do něj naskládá až 80 cestujících nebo 66 výsadkářů. A je schopný tankovat i za letu, což je schopnost, která dosud armádě chyběla a může ji využít například při zahraničních misích.

Podle zpracované analýzy potřebuje armáda posílit schopnost přepravovat na delší vzdálenosti těžší a objemnější náklady nebo zajistit převoz lidí z krizových oblastí. V této souvislosti ministerstvo připomíná například nouzovou evakuaci z Afghánistánu nebo Súdánu.

„K letadlu pořizujeme unikátní schopnosti, které nám jako státu v současné době chybí, a to včetně systému na hašení rozsáhlých požárů nebo jednotky pro převoz většího počtu pacientů. Tyto schopnosti jako stát využijeme v rámci integrovaného záchranného systému. Je významně levnější dokoupit například hasicí schopnost než kupovat pro hasiče speciální letadlo,“ vysvětlil Karel Čapek z ministerstva obrany.

Velké armádní zakázky budí v českých podmínkách často značné kontroverze. Ty provázely i nákup letounů CASA, které ministerstvo nakupovalo v roce 2009 za vlády Mirka Topolánka. Kvůli kontroverznímu nákupu byla nezákonně stíhána, jak později potvrdil soud, tehdejší ministryně obrany Vlasta Parkanová a ředitel vyzbrojovací sekce ministerstva Jiří Staněk. Spor se táhl deset let a Parkanová na jeho konci vysoudila od ministerstvo spravedlnosti odškodné i omluvu.