Kdy bude Babiš premiérem? Ne dřív, než řekne, jak vyřeší střet zájmů, prohlásil Pavel

Kancelář prezidenta republiky (KPR) Petra Pavla ve zveřejněném tiskovém prohlášení po jednání Andreje Babiše a Pavla oznámila, že nejvyšší ústavní činitel nadále požaduje, aby potenciální budoucí premiér Babiš do jmenování předsedou vlády veřejně oznámil, jakým způsobem hodlá vyřešit svůj konflikt zájmů. Předseda ANO ve vyjádření pro novináře neuvedl, zda tak hodlá učinit – sdělil jen, že hodlá řešení vysvětlit právě hlavě státu.

Pavel na dnešním více než hodinu dlouhém jednání Babišovi dle tiskové zprávy „zdůraznil, že jako prezident musí dostát svému slibu zachovávat Ústavu“. Právě proto prý chce, aby bylo „zřetelné“, jakým způsobem splní své ústavní a zákonné povinnosti. Prezident se opírá o nález Ústavního soudu z roku 2020, které „výslovně ukládá prezidentovi, aby při zvažování, koho jmenovat předsedou nebo dalším členem vlády, přihlížel k možnému vzniku střetu zájmů a možnostem jeho řešení“.

„Pokud Andrej Babiš učiní kroky, které budou zřetelně ukazovat, že chce konflikt vyřešit a že má řešení v souladu se zákony, je prezident připraven jmenovat ho předsedou vlády bez odkladu,“ stojí v tiskové zprávě. Prezident přitom doplnil, že respektuje, že samotné řešení střetu zájmů má své zákonné lhůty po jmenování do funkce.

Jaké lhůty pro řešení střetu platí?

Zatímco pro ustanovení zákona o střetu zájmů, které se týká toho, že člen vlády nesmí být zároveň ovládající osobou firmy, v případě Babiše koncernu Agrofert, platí, že funkci (například v představenstvu) musí opustit do 30 dnů od jmenování, obecné ustanovení zákona o střetu zájmu, které se týká toho, že člen vlády nikdy nesmí být v situaci, kdy by zájem jeho nebo zájem osoby jemu blízké nebo zájem jím ovládané osoby právnické měl mít nějaký efekt zvýhodnění plynoucí z rozhodování exekutivního sboru, platí hned od chvíle jmenování.

Stejně tak třetí pravidlo, jež prezident citoval v pondělí, dle kterého dnem jmenování nesmí plynout společnosti žádné dotace. To KPR ostatně opakuje i v dnešní tiskové zprávě: „Nedostatečné vyřešení střetu zájmů by navíc mohlo ohrožovat budoucí čerpání evropských peněz pro celou naši zemi.“ V pondělí svou představu Pavel popsal takto: „Bavíme se též o tom, že z hlediska platné legislativy bude Agrofert dnem jmenování vyloučen ze všech dotací a soutěží. To je problém pro Agrofert, dokud bude Andrej Babiš jeho vlastníkem. Ale může to být také velký problém pro Českou republiku, protože pokud EU dospěje k závěru, že je ve střetu zájmů, tak to může znamenat omezení zdrojů pro ČR jako celek, a pak pocítíme to my všichni. Protože veškeré peníze z EU a není jich málo, budou předmětem pozdržení, nebo úplného zablokování.“

Pro zmíněné obecné ustanovení ale není v zákoně žádná sankce ve smyslu, že by – jakmile jmenován – se musel zříci pozice ve vládě. Logicky tak prezident po jmenování může v tomto bodě již jen apelovat na to, co Babiš sdělil veřejně ještě před jmenováním.

Pro Pavla vyšlapal cestu Zeman

Nález Ústavního soudu z roku 2020, na který se prezident odvolává, je známý případ přezkumu ústavnosti zákona o střetu zájmů po jeho novelizaci v roce 2017 („Lex Babiš“), která měla zabránit členům vlády a dalším veřejným funkcionářům ovládat média nebo firmy čerpající veřejné prostředky. Podnět k Ústavnímu soudu dal prezident Miloš Zeman v únoru 2017 a to poté, co novelu vetoval, ale Sněmovna jeho veto přehlasovala. Ústavní soud návrh zamítl.

V odůvodnění rozhodnutí mimo jiné stojí, že „je i povinností prezidenta republiky přihlížet při zvažování, koho jmenovat předsedou vlády (a poté jejich členů), k tomu, zda jmenováním může takový (zejména neřešitelný) střet vzniknout a zda bude moci být řešen postupem, který Ústava, popřípadě zákon (zejména zákon o střetu zájmů), předvídá“. O pár řádků dále pak stojí, že premiér, coby ten, na jehož návrh prezident jmenuje členy vlády, musí dohlížet na to, aby ve střetu zájmů nebyli jeho ministři.

„Tím spíše se to pak vyžaduje přímo od něj, stejně jako zase od vlády a jejich členů při jmenování dalších veřejných funkcionářů. Na prvním místě to musejí být právě nositelé těchto úřadů, tedy ti, kteří je v terminologii Ústavy mají ‚zastávat‘, nikoli zneužívat. Jde ovšem o prostředek ultimae rationis (zásah má být použita až tehdy, když selžou všechny jiné možnosti – pozn.red.), byť to nelze v případě závažného porušování vyloučit,“ stojí v nálezu.

Z těchto vět tedy Petr Pavel čerpá, když říká, že nemůže potenciální střet zájmů ignorovat. S tím souhlasí i ústavní expert Jan Kysela. „Je to (chtít slyšet od Babiše řešení jeho střetu zájmů – pozn.red.) legitimní požadavek, pakliže máme pocit, že nějaký střet zájmů existuje, že zakládá nějaký protiprávní stav a že nemusí zasahovat jenom Andreje Babiše, ale můžou tam být ty širší dopady na celou Českou republiku,“ uvedl pro Echo24 ústavní expert a pokračoval: „Ve chvíli, kdyby se o to prezident republiky nezajímal, tak si popravdě řečeno nejsem jistý, jestli mu to pak někdo nebude vyčítat, respektive jestli mu to nemá někdo vyčítat.“ Povinnost zajímat se (chtít slyšet veřejné vysvětlení) ovšem není to samé, jako kdyby Ústava či právní řád kladl prezidentovi možnost jednoznačně odmítnout jmenování kvůli střetu zájmů. Ostatně jak Kysela také pro Echo24 potvrdil, „některé úpravy daného zákona jsou spojeny v podstatě jenom se sankcí politického odsudku“ – viz výše popsané obecné ustanovení.

Co řekl po schůzce Babiš?

„Vyměnili jsme si názory na komunikaci ohledně střetu zájmů,“ uvedl dnes po schůzce ke střetu zájmů krátce Babiš. „Bavili jsme se o tom, pan prezident má nějaký názor, mluvili jsme o nějakých usneseních nějakých orgánů. Nastuduji si to a pak se k tomu vyjádřím,“ doplnil předseda ANO s tím, že hodlá vysvětlit řešení svého střetu zájmů prezidentovi. „Teď to vypadá tak, že pan prezident hlavně chce, abych to vysvětlil veřejnosti,“ uvedl expremiér a potenciální budoucí premiér bez dovětku, zda tak učiní.

Babiš má několik možností, jak konflikt zájmů řešit, jak popsalo Echo v minulých dnech, například prodej či převod na děti, případně slepý fond. Není ovšem jasné, které preferuje.