VIDEO: Eurokomisařka si pletla svetr přímo na zasedání k přijetí Ukrajiny do EU

Zatímco europarlament řešil budoucnost Ukrajiny, Moldavska i západního Balkánu v Evropské unii, pletla švédská eurokomisařka a bývalá ministryně práce Ylva Johanssonová svetr. Bizarní událost během proslovu šéfky Evropské komise Ursuly vod der Leyneové zaznamenaly kamery. Videozáznam způsobil rozruch a kritiku na sociálních sítích, kde to okomentoval také britský euroskeptik Nigel Farage. „Dokonce i komisaři EU jsou k smrti znudění tím, co Ursula von der Leyenová říká!“ prohlásil Farage.

Záběry znuděné a pletoucí eurokomisařky Ylvy Johanssonové způsobily poprask na sociální síti X (dříve Twitter). Na případ upozornil euroskeptik a politik stojící za Brexitem Nigel Farage s tím, že Ursula von der Leyenová k smrti nudí své vlastní eurokomisaře.

Even Ursula von der Leyen’s own EU Commissioners are bored to death with what she has to say! pic.twitter.com/8Vr9wbE5z1

— Nigel Farage (@Nigel_Farage) September 13, 2023

Farage na sebe během posledních měsíců upozornil tím, že mu byly zablokovány bankovní účty u bankovní instituce Coutts kvůli jeho politickým názorům, které kazily reputaci banky. Po tlaku politiků, médií a veřejnosti rezignovala šéfka NatWest Alison Roseová i šéf banky Coutts Peter Flavel. Farage mezitím pokračuje v tlaku na banku, když vyzval k rezignaci i celou dozorčí radu banky. Britští vládní politici označují chování banky za naprosto neakceptovatelné. Zásah nevyloučil ani britský finanční regulátor. Více si o tom v deníku Echo24 můžete přečíst zde.

„Tento parlament to řekl nahlas: Budoucnost Ukrajiny je v naší unii. Budoucnost západního Balkánu je v naší unii. Budoucnost Moldavska je v naší unii. A vím, jak důležitá je unijní perspektiva pro množství lidí v Gruzii,“ prohlásila von der Leyenová. Může to podle ní znamenat potřebu upravit unijní smlouvy. „Ale nemůžeme a neměli bychom čekat na změny smluv a mezitím nepokročit s rozšířením,“ dodala.

Von der Leyenová hovořila o rozšíření Evropské unie „nejméně na 30 členů“ s tím, že takové rozšíření by mohlo být pro blok „katalyzátorem pokroku“. „Dokázali jsme, že můžeme být geopolitickou unií, a ukázali jsme, že můžeme postupovat rychleji, když jsme jednotní,“ dodala. Zdůraznila nicméně, že jakýkoli vstup do EU „musí být založen na zásluhách“, tedy je podmíněn rozsáhlými reformami v kandidátských zemích. „Tento princip bude komise vždy hájit,“ zdůraznila.

Od získání statusu kandidátské země v roce 2022 udělala Ukrajina podle von der Leyenové „obrovský krok“ směrem ke vstupu do Evropské unie. Stále ji ale čeká tvrdá práce, dodala šéfka EK. Se svým proslovem vystoupila v době, kdy se mezi členskými státy EU vedou debaty o tom, zda s Kyjevem formálně zahájit jednání o členství v EU již letos na summitu v Bruselu, který se uskuteční 14. a 15. prosince.

„Víme, že to není snadné… přistoupení je založeno na zásluhách… vyžaduje tvrdou práci a vedení. Ale už je vidět velký pokrok. Viděli jsme velký posun, který Ukrajina od té doby udělala,“ prohlásila von der Leyenová.

Předseda Evropské rady Charles Michel na konci srpna uvedl, že EU musí být připravena přijmout nové členy do roku 2030. Šéfka EK ve své řeči žádné datum neuvedla. A zmínění konkrétního data si již dříve vysloužilo kritiku jak od zastánců rozšíření bloku, mezi které patří například Polsko, Pobaltí a Rakousko, tak od těch, kteří k rozšíření EU přistupují s větší opatrností, což jsou například Nizozemsko a Dánsko. Očekává se, že debata o rozšíření bude jedním z hlavních témat zahraniční politiky EU pro letošní podzim.