Stát chce lidem monitorovat navštívené weby. K údajům by měla přístup policie a tajné služby

Bude stát sledovat internetové stránky, které navštěvujete? Možná ano. Ministerstvo vnitra spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu navrhuje rozšíření pravomocí internetových poskytovatelů. Podle návrhu vyhlášky, kterou získal server iROZHLAS, by operátoři měli nově uchovávat i informace o tom, které webové stránky lidé navštívili. Policie a zpravodajské služby by k těmto údajům mohly získat přístup.

Podle vnitra však nejde o oslabení soukromí občanů. „Uchováváním cílové IP adresy se zajistí možnost předávat údaje pouze o relevantní komunikaci a minimalizovat tak předávání údajů o dalších účastnících, čímž se zvýší ochrana osobních údajů, zlepší a zrychlí se přesnost reakce na právní požadavky,“ uvedla mluvčí resortu Hana Malá.

Podle zákona o elektronických komunikacích musí poskytovatelé sbírat informace ohledně připojení k internetu. Povinnost se týká jak mobilních telefonů, tak domácích pevných linek.

Policie krok obhajuje jako nutný k efektivnějšímu boji proti kyberkriminalitě. „Dnes musíme při vyšetřování požadovat údaje o stovkách až tisících IP adres, protože nejsme schopni přesně určit, odkud podezřelá komunikace probíhá. Nová úprava nám umožní lépe cílit,“ uvedl policejní mluvčí Ondřej Moravčík.

Podle něj budou policisté mít přístup k těmto informacím pouze v případech vymezených trestných činů a každá žádost projde soudním schválením. Moravčík připomněl, že „už dnes někteří poskytovatelé tyto údaje uchovávají a policii poskytují“.

Ochránci soukromí však s návrhem nesouhlasí. Již v roce 2015 obdobnou snahu resort vnitra neprosadil, protože ji kritizoval Český telekomunikační úřad i Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle soudkyně Kateřiny Šimáčkové shromažďování těchto dat umožňuje zjistit „osobní vazby, prostředí, společenské postavení, politickou orientaci, zdravotní stav nebo sexuální orientaci“.

Proti uchovávání provozních informací bojuje i novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka, který vede soudní spor s ministerstvem průmyslu. „Je to masové sledování internetu. Stát se snaží jít daleko za rámec toho, co mu umožňuje evropské právo,“ uvedl Cibulka pro iROZHLAS.

Ministerstvo vnitra již dříve podobný návrh prezentovalo Evropské komisi, ale jeho budoucnost zůstává nejistá. Městský soud v Praze se nyní zabývá otázkou, zda je taková úprava v souladu s právem Evropské unie. Rozhodnutí může ovlivnit, zda stát nakonec tuto pravomoc skutečně získá.