Na reformu už je pozdě. „Snižme růst penzí, zastavme valorizace a oddalme důchodový věk“

DEMOGRAFICKÝ NÁRAZ

Na reformu už je pozdě. „Snižme růst penzí, zastavme valorizace a oddalme důchodový věk“
Současný starobní důchod dosahuje v průměru 19 440 korun, což je již nyní historicky nejvyšší číslo. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika
Markéta Malá
Sdílet:

Blížící se demografický náraz po vkročení generace Husákových dětí do důchodového věku spolu s děsivě narůstajícím strukturálním deficitem odsuzují udržitelnost současného penzijního systému k jistému zániku. Rozhodnuto je zatím o snížení mimořádných červnových valorizací, kterým stát ušetří zhruba dvacet miliard. Vláda chce už brzy představit svou důchodovou reformu s tím, že by některá opatření mohla platit už od příštího roku. Kritici však upozorňují, že na reformu už je pozdě a před neudržitelností systému nás neochrání. Pomoci mohou jen velmi nepopulární parametrické změny důchodů. Nad tématem se střetli hosté Salonu Echo. Jeho písemný záznam najdete v příštím vydání Týdeníku Echo.

Penze se skládají ze dvou částí. Solidární pevná výměra je stejná pro všechny a zásluhový procentní díl odráží odpracovanou dobu, odvody z výdělků a počet vychovaných dětí. Důchody se valorizují vždy od ledna o růst cen a od roku 2018 o polovinu růstu reálných mezd, do té doby to bylo o třetinu růstu. Přidávaná částka se rozloží mezi zásluhový a solidární díl, který musí odpovídat deseti procentům průměrné mzdy. Mimořádně se pak důchody zvedají, pokud ceny od posledního navýšení vzrostly aspoň o pět procent. O tolik, o kolik se zdražilo, se upraví zásluhový díl důchodu. Lidé s vyšší penzí si tak polepší víc.

Současný starobní důchod dosahuje v průměru 19 440 korun, což je již nyní historicky nejvyšší číslo. A zároveň máme nyní rekordní poměr průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, tzv. náhradový poměr. Ten dříve dosahoval přibližně 41 procent a dnes je na téměř 50 procentech. A na tuto výši se penze dostaly během pouze necelých dvou let.

Vzhledem k demografickému vývoji nás během deseti až dvaceti let čeká velmi vysoký nárůst osob v seniorním věku. „Za současného stavu by počet příjemců starobního důchodu, který je nyní přibližně 2,4 milionu osob, dosáhl za 20 let počtu přibližně 3,2 milionu, tedy cca o 800 tisíc více. Přitom počet osob v produktivním věku poklesne minimálně o 10 procent,“ uvedl pro Echo24 za resort práce a sociálních věcí Jakub Augusta.

A před neřešením demografických změn varoval v debatě v Salonu Týdeníku Echo někdejší ministr financí v kabinetu Petra Nečase Miroslav Kalousek, velký kritik kroků předchozí vlády Andreje Babiše a nyní i kritik současné vlády kvůli její nedostatečné snaze konsolidovat rozpočet.

„Žádná sebelepší reforma důchodů ve střednědobém horizontu problém s deficitem nevyřeší a neochrání nás před demografickým nárazem po roce 2030. Náraz změkčí jen velmi nepopulární parametrické změny. To znamená nižší valorizace, nižší důchody a posunutí věku odchodu do důchodu. Na reformu je pozdě,“ tvrdí Kalousek.

„Nemluvíme tu tom, že od zítra všichni půjdou do důchodu až v 68 letech. Ještě v roce 2014 fungovala automatická valorizace, systém, o kterém jsme věděli, že je neudržitelný. Náhradový poměr se pohyboval kolem 40 procent a věk odchodu do důchodu se automaticky prodlužoval každý rok o tři měsíce. A takhle to svým způsobem běží dodnes. Vláda ANO a sociálních demokratů však řekla, že jakmile se překročí hranice 65 let, automatické prodlužování nepokračuje. Pokud tedy dnes hovoříme věkové hranici 68 let, muselo by dojít k odstranění stropu na 65 letech. To znamená, že zhruba v roce 2035 by někteří pětašedesátníci pokračovali pár měsíců v práci,“ vyjádřil se Kalousek.

Politicky velmi ožehavým řešením by mohlo být i úplné pozastavení i řádných valorizací důchodů. A to do doby, než by průměrný důchod neklesl na přijatelnější hranici vůči průměrné mzdě.

„Z dlouhodobého hlediska bych valorizační schéma vrátil minimálně do roku 2014. Ale teď jako náhradu za dva roky, kdy se systém naprosto urval ze řetězů, bych volil úplné přibrzdění. Ale na to si nikdo netroufne. Jenže dlouhodobě je z demografického hlediska neudržitelný náhradový i poměr 40 procent. Tak jak bude klesat počet těch, kteří platí, a přibývat těch, kteří berou, se bude princip zásluhovosti penzí stále více vytrácet. Budeme tendovat k rovnostářské dávce, a to je velmi nefér vůči těm, kteří během produktivního života odváděli více. Ale sem bohužel spějeme,“ varuje Kalousek.

Také podle expertů z Národní ekonomické rady vlády je důchodový systém neudržitelný. Doporučují zvyšovat důchodový věk, zpomalit valorizace či omezit počet předčasných důchodů.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články