Tóny pro přelom roku. Osm alb, která za to stojí

Krátce před změnou letopočtu se redaktor Týdeníku Echo ohlíží za hudební produkcí posledních dvanácti měsíců, aby z ní vybral tituly hodné doporučení širšímu publiku. Ten výběr je zcela subjektivní, možná nejvíc odpovídající potřebám stárnoucího ucha, které zatoužilo po mírném osvěžení.

MJ Lenderman and The Wind: (Live and Loose!) / Wednesday: Rat Saw God

Město Asheville v Severní Karolíně není zrovna výrazné kulturní centrum, nedoneslo se mi ani, že by bylo výrazné čímkoli jiným. Ale hudební scéna je tam zřejmě silná, letos tam vznikly dvě výborné desky, hrají na nich z větší části titíž lidé, takže je uvádím dohromady, písně na nich taky mají hodně společného. Především kytaru MJ Lendermana, v něčem dost tradiční – rozskřípaně hlučnou a přitom uvolněnou. Díky tomu znějí jak Lendermanovy písně, tak skladby kapely Wednesday, ve které hraje za vokalistkou Karly Hartzmanovou sevřeně a zároveň na hranici chaosu. Lendermanovi je čtyřiadvacet a hudba jeho kapely nese mladistvou energii. Koncertní album (Live and Loose!), první, které vydal u respektované značky Anti-, to skvěle dokládá. Kapela na něm zní jistě i bezprostředně, mladě i ukotveně v dlouhé americké tradici, kdo by se v jeho hudbě chtěl nimrat, uslyší v ní vzdálené ozvuky kytarových kapel devadesátých let (Pavement), písní těžko překonatelného truchlopěvce Jasona Moliny, Boba Dylana a spousty dalších. Méně analytického posluchače uspokojí zjištění, že ta kapela je dobře „nakopnutá“ a má feeling.

O Wednesday se dá říci prakticky totéž, snad jen že se k tomu chaosu nejenom blíží, ale někdy v hudbě té kapely propuká naplno. Lenderman i Hartzmanová zpívají o podobných věcech – životě v Zapadákově, kde je strašná nuda a pořád se něco děje a mladý člověk se tam plouží z jedné sešlé scenerie do druhé, občas tu nudu naruší excesem, který k ní přidá dimenzi grotesky nebo hrozící sebedestrukce. Lenderman to popisuje v krátkých a často sarkastických momentkách, v nichž citovost je dost schovaná, ale přesto slyšitelná. Hartzmanová je v textech epičtější, trochu historkářka, emoce ve slovech vyjevuje přímočařeji. Neví, jestli narodit se v Ashevillu v Severní Karolíně je velká životní klika, když ale někdo ten svůj rodný Zapadákov dobře zhudební, může se dotknout i něčeho univerzálního, přesahujícího hranice okresu, s trochou štěstí i kraje.

O dalších albech si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Na stáncích je v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.