Slevy na energie: kolik peněz letos od státu dostanete a pomohou vám cenové stropy?

VYSOKÉ CENY ELEKTŘINY A PLYNU

Slevy na energie: kolik peněz letos od státu dostanete a pomohou vám cenové stropy?
Zatropované nižší ceny energií začnou oficiálně platit až od příštího roku. Foto: Shutterstock
1
Ekonomika

Markéta Malá

Lidé začnou od října ve svých platbách za energie konečně pociťovat „úlevu“, kterou vláda připravila. V rámci úsporného tarifu bude do konce roku všem plošně odpuštěno od dvou do tří a půl tisíce korun, záleží na distribuční sazbě. Stejně tak se od teď i po celý příští rok z vyúčtování vyškrtne poplatek za obnovitelné zdroje. Nejasnosti však stále panují kolem toho, jak se nyní do záloh promítnou zastropované ceny elektřiny i plynu. Fakticky totiž strop začíná platit až od ledna, do té doby mají spotřebitelé platit plnou cenu. Důležité je také myslet na to, že mnoho domácností platí zatím za elektřinu často o dost nižší částku než stanovených 240 eur za MWh. Po skončení fixace tak dodavateli nic nebrání v tom, aby jim zvedl cenu na úroveň stropu, což pro mnoho lidí může být nepříjemné překvapení. Stejně tak se to může týkat odběratelů se smlouvou na dobu neurčitou.

Počínaje říjnem začal platit dlouho slibovaný úsporný tarif, který měl být jediným řešením na extrémní ceny energií, dokud vláda nepřišla s tím, že ceny hodlá zastropovat. V těchto dnech postupně začínají lidem od dodavatelů přicházet oznámení o tom, že se jim do říjnových, listopadových a prosincových záloh promítne sleva.

Ta se odvíjí podle distribuční sazby. Domácnostem se sazbami D01d, D02d a D25d se z účtu smaže částka 3500 korun, těm se sazbami D26d, D35d, D45d, D56d a D57d se odečtou dva tisíce. Jakou distribuční sazbu odběratelé mají, si mohou najít ve svých minulých fakturách nebo ve webových aplikacích. Vzhledem k tomu, že je příspěvek plošný a platí na všechna odběrná místa, má-li někdo fixované ceny elektřiny či plynu na nízkých hodnotách, může ve finále doplácet jen pár set korun nebo mu může vzniknout přeplatek.

Stejně tak od října začalo platit odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje (ve fakturách se jedná o zkratku POZE). Ten činí 599 korun za MWh. „Je nutné chápat, že vzhledem k odpuštění poplatku až od října, bude platit jen na poměrnou část spotřeby. Pokud tedy někdo spotřebuje od října do konce roku jednu megawatthodinu elektřiny, bude mít na ročním vyúčtování mínus 599 korun. Když spotřebuje méně, odečte se mu méně. To z elektroměru odečte provozovatel distribuční soustavy a poté to oznámí obchodníkovi,“ uvedl pro Echo24 energetický analytik Jiří Gavor.

Jak to bude se zastropovanými cenami

Náročnější je to s tím, jak se lidem do plateb promítne zastropování cen. Dodavatelé podle plánu nebudou moci dodat zákazníkům elektřinu za více než 6000 korun za MWh včetně DPH. V této částce ještě není započítána regulovaná složka, kdy se platí mimo jiné za distribuci. Dohromady by tedy zákazníci neměli platit více než 7000 až 9000 korun za MWh. U plynu činí strop 3000 korun za MWh včetně DPH.

Ačkoliv vláda ve svých vyjádřeních hovořila tak, že zastropované ceny budou platné už od listopadu, fakticky začnou limitní ceny platit až od nového roku. Dodavatelé je však mohou v rámci nového rozpisu záloh zohlednit už v listopadových a prosincových zálohách. Někteří se však mohou rozhodnout, že stropy zohlední v zálohách až od nového roku. Stále totiž není stanoven kompenzační mechanismus, kdy budou obchodníkům nižší ceny pro spotřebitele dotovány z rozpočtu. Obchodníci proto zatím stále nevědí, jak přesně bude systém fungovat.

Platí tedy každopádně, že až do konce roku budou lidé platit takovou částku, jako mají ve smlouvě s dodavatelem. Ten jim jen může už od listopadu snížit výši záloh.

V praxi zastropování cen znamená, že největší úlevu pocítí lidé, kteří po skončení fixace přešli na spotové ceníky a platili velmi vysoké ceny. Ti nyní nebudou smět platit více než je stanovený strop. Velká část odběratelů elektřiny ovšem platí mnohem nižší částky než stanovených 240 eur za MWh. Podle toho, co bylo dosud dohodnuto, to znamená, že těmto lidem po skončení fixace mohou začít obchodníci účtovat limitní cenu. Zřejmě se tak nebude zohledňovat to, za kolik reálně pro zákazníky elektřinu na trhu nakoupili.

Například ze slov šéfa PRE Pavla Elise vyplývá, že valná většina jejich zákazníků platí ceny nižší než strop. Dlouholetí zákazníci obecně platí za elektřinu asi 4 až 5 korun za kWh včetně daní a všech poplatků, vládní strop je nyní včetně daně a poplatků 7 až 9 korun. Bez daně je strop 200 eur za MWh, podle Elise platí většina zákazníků zhruba 130 eur.