Patenty na běžné rostliny a zvířata mohou ohrozit všechny zemědělce

Může si někdo nechat patentovat třeba obyčejnou rostlinu rajčete? Podle Evropského patentovaného úřadu nově může! Pokud se rozhodnutí ještě nepodaří zvrátit, budou mít všichni zemědělci a v extrémních případech i obyčejní zahrádkáři, jen dvě možnosti: platit licenční poplatky nebo pokuty.

Nejprve jeden odstavec teorie. Patent představuje monopol na technické řešení, kdy jej buď může používat pouze majitel, nebo na něj může případně poskytnout licenci někomu dalšímu. Pravidla patentových přihlášek v Evropě stanovuje Evropský patentový úřad založený na základě Evropské patentové úmluvy, který v současné době sdružuje 38 států Evropy a 2 další přidružené státy (= nejde o instituci EU). Udělené patenty vždy vyžadují “validaci” v členských státech Evropské patentové organizace, kdy teprve po validaci získává udělený patent účinky na území toho kterého státu.

O patentech věděl své hlavně Jára Cimrman. Byl vždycky pomalejší než jeho konkurenti. S vynálezem telefonu jej předběhl Graham Bell, s kinematografem bratři Lumiérové a s dynamem Edison. Aby někdo mohl používat jejich vynálezy, musel si od nich koupit licenci. Cimrmanovi bylo líto, když mu patentní úředník už po několikáté řekl: “Člověče, Vy máte ale smůlu. Teď tady byl.” Cimrman tak totiž přišel o licenční poplatky, které by z vynálezu telefonu, kinematografu nebo dynama býval mohl získat.

Před dveřmi patentových úřadů se nyní závodí o patentování zvířat a rostlin

Momentálně se zdá, že někdo chce ostatní předběhnout v patentování rostlin/zvířat v Evropě. Tady už ale nepůjde o to, že úředník řekne opozdilému vynálezci: „Už tady byl jiný vynálezce”. Tady jde o to, že nám všem nějaká firma řekne: „Máte smůlu. Tyto rostliny/zvířata máme patentované na vašem území my a máme na ně monopol. Vy všichni nám budete platit licenční poplatky, jestli budete chtít pěstovat/chovat to, co my máme patentované.”

V takovém případě by nebyl smutný jen vynálezce Jára Cimrman, že nevybere poplatky za licence, tady by byli smutní všichni zemědělci, protože by museli platit za úplně normální rostliny/ zvířata. Ty by přitom z přirozeného řádu věcí měly zůstat nepatentovatelné a volně přístupné.

Problém se poprvé viditelně ukázal v roce 2015, když Evropský patentový úřad rozhodl ve věci přihlášek na rajčata a brokolice, že rostlinné produkty získané metodami klasického šlechtění jsou patentovatelné. Rozhodnutí vyvolalo okamžité kritické reakce a hledání nápravy nepříznivého právního prostředí pro zemědělce i v Evropském parlamentu. Evropská komise proto následně zveřejnila sdělení, ve kterém se postavila za to, aby zákonodárci vyloučili z patentovatelnosti rostliny/ zvířata a jejich části, které by byly získané přirozenými biologickými postupy, tedy např. klasickým šlechtěním založeným na křížení a selekci.

Jednoduše řečeno Komise řekla, že co může někdy vyrůst i samo, to nikdo nemůže monopolizovat. Nemůže existovat možnost, aby byly rostliny/ zvířata patentovány, neboť rostliny a zvířata musí zůstat volně dostupné.

Pokouší se některé velké společnosti ovládnout výrobu potravin prostřednictvím patentů?

Po jasném vyjádření Evropské Komise Evropská patentová organizace v červnu 2017 upravila prováděcí předpis Evropské patentové úmluvy, do něhož zavedla pravidlo 28(2) o tom, že evropské patenty se neudělí na rostliny nebo zvířata výlučně získané v podstatě biologickým způsobem. Zdálo se tak, že problém je vyřešený a zemědělci dál mohou v klidu šlechtit a vyvíjet nové odrůdy rostlin/plemena zvířat, jelikož patentování běžných rostlin a zvířat zakazoval prováděcí předpis.

V prosinci 2018 se ale situace vrátila o několik let nazpět. Před Odvolacím senátem Evropského patentového úřadu proběhlo řízení, jehož výsledkem je, že nové pravidlo prováděcího předpisu je prohlášeno za „v rozporu s Evropskou patentovou úmluvou“, což je bohužel právní norma vyšší síly. V praxi to znamená, že pravidlo 28(2) nemůže být používáno pro zamítnutí přihlášky.

Tímto se tak znovu otevřela cesta pro patentování rostlin/ zvířat. Už teď v únoru 2019 bude Evropská patentová organizace zkoušet nalézt právně schůdnou cestu k dosažení vytčeného cíle, kdy nezbývá než doufat, že Odvolací senáty Evropské patentové organizace budou napříště více přihlížet k základním lidským právům a předpisům Evropské unie, a to i přesto, že jimi nejsou vázány. Problematika se momentálně dále řeší na příslušných místech a my všichni tak jen můžeme doufat, že brzy již zvítězí zdravý rozum!