Merkelovou v čele CDU střídá mini Merkel či AKK. Chce ukončit debatu o přijetí migrantů
Volba v CSU
AKTUALIZOVÁNO
Foto: Reuters
Angela Merkelová v pátek po více než 18 letech skončila na čele německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU). Čtyřiašedesátiletou političku, která nadále zůstává kancléřkou, ve funkci nahradila o osm let mladší dosavadní generální tajemnice strany Annegret Krampová-Karrenbauerová. Očekává se, že CDU sice dá své akcenty, ale nepovede ji zásadně jiným směrem než Merkelová.
Merkelová, která se jako předsedkyně rozhodla skončit po sérii volebních neúspěchů, se v pátek s vedením strany na sjezdu v Hamburku rozloučila výzvou k jednotě a slovy o tom, že pro ni bylo velkou radostí a ctí stát tak dlouho v jejím čele. Delegáti její zhruba půlhodinový projev ocenili více než devítiminutovým potleskem ve stoje i řadou cedulí se vzkazem: Děkujeme šéfko.
Po rozlučce chvílemi viditelně pohnuté Merkelové přišla řada na volbu jejího nástupce. O post šéfa CDU se od roku 1971 poprvé ucházel více než jen jeden kandidát. Krampovou-Karrenbauerovou vyzvali třiašedesátiletý bývalý šéf poslanců CDU/CSU Friedrich Merz a osmatřicetiletý ministr zdravotnictví Jens Spahn. Ten šel do klání jako jasný outsider, což potvrdilo i první kolo volby, v němž vypadl.
Do finále postoupili Krampová-Karrenbauerová, které se kvůli politické i osobnostní podobnosti s Merkelovou někdy přezdívá mini-Merkelová nebo kopie kancléřky, a Merz, který byl šéfem poslanců v letech 2000 až 2002 a nyní u řady straníků vzbudil nostalgii po dřívějších konzervativnějších pořádcích. Výsledek hlasování byl podle očekávání těsný, když se Krampová-Karrenbauerová prosadila poměrem 517 ku 482 hlasům.
Jedné z prvních gratulací se bývalá sárská premiérka, která věří, že strana po volbě zůstane jednotná, dočkala od Merkelové. Ta měla z volby viditelně radost. Dopředu sice neřekla, koho podporuje, ale všeobecně se předpokládalo, že to bude právě politička s přezdívkou AKK.
Krampová-Karrenbauerová, jejíž volba by mohla mít stabilizující vliv na vládu CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD), která by v případě úspěchu Merze podle mnohých nemusela vydržet, se brzy dočkala také gratulací koaličních partnerů. Volbu naopak kritizovaly protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) a Levice, podle nichž se nic nezmění. Šéfky poslaneckých klubů obou stran – Alice Weidelová a Sahra Wagenknechtová – Krampovou-Karrenbauerovou označily za „Merkelovou 2.0“.
Nová šéfka CDU, která kvůli postu generální tajemnice letos skončila na čele sárské vlády, takováto označení odmítá a tvrdí, že má vlastní představy o směřování strany. Chce například více vnitrostranických debat nebo přísnější migrační politiku.
Křesťanští demokraté si v pátek zvolili také pětici místopředsedů. Jsou jimi hesenský ministerský předseda Volker Bouffier, ministryně zemědělství Julia Klöcknerová, premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet, ministr vnitra Bádenska-Württemberska Thomas Strobl a ministryně obrany Ursula von der Leyenová.
- Annegret Krampová-Karrenbauerová, které se přezdívá zkráceně AKK, od února 2018 zastávala post generální tajemnice CDU, když ji do funkce zvolilo 98,9 procenta hlasujících. Před tím byla od srpna 2011 ministerskou předsedkyní druhé nejméně lidnaté spolkové země Sárska.
- Mezi křesťanskými demokraty se těší velkému respektu. Zastává velmi podobné politické názory jako dosavadní šéfka strany, německá kancléřka Angela Merkelová. Svoje názory navíc Krampová-Karrenbauerová prosazuje stejným způsobem jako její předchůdkyně, která v čele CDU stála více než 18 let, tedy uvážlivě a pragmaticky. Očekává se, že by pod vedením Krampové-Karrenbauerové mohla pokračovat vláda velké koalice CDU/CSU a SPD a zemi by tak nehrozily předčasné volby. Média ji někdy přezdívají „mini-Merkelová“.
- CDU by podle Krampové-Karrenbauerové měla být stranou, která spojuje různé názorové proudy, a nikoliv rozděluje. V čele křesťanských demokratů by se ráda soustředila především na výzvy digitalizace, vnitřní a sociální bezpečnosti nebo na vztahy uvnitř Evropské unie.
- Na listopadové konferenci v Lübecku poznamenala, že není možné, aby CDU zcela ochromilo téma migrace. Začátkem příštího roku by se podle ní měli sejít příznivci migrační politiky Merkelové i její odpůrci a jednou pro vždy si vyříkat pohled na září roku 2015, kdy se rozhodlo o tom, že Německo neuzavře uprchlíkům své hranice, a na to, jak se z uplynulých tří let poučit. Zastává také názor, že by strana měla změnit svou debatní kulturu. Nové návrhy podle ní nemají přicházet hotové shora, z kancléřství, ale nejdříve se o nich má diskutovat v celé straně, pak v poslanecké frakci a až nakonec ve vládě.
- Průzkumy veřejného mínění ukázaly, že byla favoritkou volby. Podle listopadového průzkumu pro televizi ARD si Krampovou-Karrenbauerovou za předsedkyni strany přálo 46 procent příznivců CDU, bývalého šéfa poslanců konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze 31 procent a ministra zdravotnictví Jense Spahna jen 12 procent. V pátečním rozhodujícím druhém kole volby se pro Krampovou-Karrenbauerovou vyslovilo 517 z 999 hlasujících delegátů. Její hlavní konkurent Merz získal 482 hlasů, a skončil tak poražen velmi těsně.
- Do CDU vstoupila v roce 1981, od roku 2010 je členkou předsednictva strany. Od září 1999 do března 2018 byla členkou sárského parlamentu, v letech 2000 až 2011 postupně zastávala post sárské ministryně vnitra, vzdělání a kultury a práce a sociálních věcí.
- Narodila se 9. srpna 1962 ve Völklingenu. Pochází z katolické rodiny.
- Studovala právo a politologii na univerzitě v Trevíru a Sárské univerzitě. V roce 1990 získala magisterský titul v oboru politologie.
- V roce 2016 obdržela nejvyšší francouzské státní vyznamenání Řád čestné legie.
- Je vdaná, má tři děti.
