Nenávidění němečtí intelektuálové kritizují média

Nejvýraznějšími hlasy, které v Německu vyzývaly k diskusi nad dodáváním zbraní na Ukrajinu, byly ty patřící Jürgenu Habermasovi, Richardu D. Prechtovi a Haraldu Welzerovi. Všichni tři se dočkali kritiky, což je legitimní. Jestli bylo nutné i mediální zostuzování, je jiná otázka. Všichni jmenovaní v posledních týdnech také vydali knihu o médiích, přičemž Precht a Welzer napsali společně publikaci Čtvrtá moc. Jak vzniká většinový názor, který není většinový.

Případ Precht–Welzer je pozoruhodný. Třeba novinář Joachim Huber uveřejnil zdrcující recenzi měsíc před vydáním knihy. Obsah si prý lze domyslet. Analogicky postupovala řada novinářů, přičemž nakladatelství tváří v tvář neobvyklé situaci ujišťovalo, že recenzní výtisky v předstihu nerozeslalo. Novináři se – nezávisle na četbě recenzované knihy – shodli, že autoři hovoří o štvanicích, nevěcnosti, moralizování, a také byli přesvědčeni, že kniha se vůbec nepovedla. V tematickém vymezení měli pravdu, avšak mýlili se, když autorům podsouvali, že jim jde o jediné: léčení ran utržených při hájení svých prý absurdních pozic.

Že si dotyční mimo jiné léčí rány, je pravděpodobné. Oba se během několika měsíců proměnili z vážených osobností v nejnenáviděnější německé intelektuály. Jenže když novináři knihu, která se mezitím stala bestsellerem, deklasovali na kňourání dvou pomatenců, opomněli zmínit, že její závěry se opírají o studie respektovaných mediálních odborníků, sociologů i etiků. Nevěcný přístup je o to zarážející, že německá média zažívají od roku 2015 pokles důvěry – a nelze vyloučit, že i nenávidění intelektuálové mohou říct něco, co stojí za úvahu.

Připomeňme, že po propadu důvěry za migrační krize následoval další během pandemie. Šetření z roku 2021 navíc ukázalo, že 44 % Němců považuje svobodu slova za ohroženou, což je nejvyšší hodnota od roku 1953.

Z možných důvodů pro pokles důvěry zmiňují Precht a Welzer na prvním místě podezřelou homogenizaci názorů a stanovisek v otázkách, v nichž občané zastávají – aspoň podle průzkumů – pestré názory.

Celý esej Terezy Matějčkové si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.