Týdeník Echo: Havlův odkaz, jak to vidí Roubini a legenda bez přízdob

Tvář Václava Havla, mozaika poskládaná z jeho portrétů, připomíná na obálce nového čísla Týdeníku Echo, že v těchto dnech je to už deset let, co odešla nejvýraznější osobnost českých dějin po roce 1945. O odkazu Václava Havla píše jeho monografista Daniel Kaiser, zatímco Jiří Peňás si pozval do Salonu Týdeníku Echo hosty, mezi nimiž se rozproudila živá diskuse o tom, jak Havlovy ideje rezonují v současné české společnosti.

Lenka Zlámalová předkládá interview se světově proslulým americkým ekonomem Nourielem Roubinim, jemuž je dobré pozorně naslouchat, protože to byl právě on, kdo s dvouletým předstihem předpověděl finanční krizi, jež propukla roku 2008. Novou monografii o Karlu Gottovi, kritický pohled Pavla Klusáka, nenechal bez povšimnutí Ondřej Štindl. O tom, co se děje s tureckou měnou, píše Marian Kechlibar a nad tím, jak se Západ vyprofiloval na křesťanském odmítání incestu, se zamýšlí Martin Weiss. V obsahově bohatém a pestrém čísle nechybějí pravidelné rubriky jako Auto, Galerie, Genius loci či Zahrada.

U kulatého stolu Jiřího Peňáse říká filozof a přírodovědec Stanislav Komárek: „Po pravdě řečeno, mě stejně udivuje, že se ten pokus přestavět společnost podle západního modelu docela podařil. V biologii by se to dalo přirovnat k přeměně kraba v kocoura: jeden má vnější kostru, druhý vnitřní, jeden je studenokrevný, druhý teplokrevný. Kde jsou lidské sympatie, je docela jasné: počet kocourů v domácnostech mnohonásobně převyšuje počet krabů. Ale předělat kraba na kocoura, a to ještě za pochodu, to nebude vůbec snadné. A ono se to téměř podařilo! To považuju skoro za zázrak. Jak vyvlastnit majetek, zdecimovat schopné třídy a zavést totalitu a státní vlastnictví, to se vědělo dobře, na to byla spousta literatury a specialistů, ale jak to zase vrátit zpátky, to se nevědělo a nikdo to předtím nezkoušel. A nevěděl to ani Havel. On sice mohl udělat revoluci a pak zalézt do taoistické poustevny a sledovat to s filozofickým zaujetím, ale já na něm oceňuji právě to, že to neudělal a šel dělat tu politiku, která ho musela jistě velmi vyčerpávat a často i otravovat.“

„Co se bude dít ve střednědobém výhledu?“ je zvědavá Lenka Zlámalová. A Nouriel Roubini jí odpovídá: „Posledních třicet let jsme žili v éře, které bývalý guvernér Fedu, americké centrální banky, Ben Bernanke a další říkají Great Moderation (velká umírněnost). Inflace byla nízká, ekonomický růst byl stabilní a riziko, že přijdou nějaké velké výkyvy v úrovni růstu nebo inflace, bylo velmi nízké. Jsem přesvědčen, že tato doba je pryč a míří do éry velké ekonomické nestability. Ti, kdo jsou aspoň tak staří jako já (Roubinimu je 63 let – pozn. red.), si vzpomenou na sedmdesátá léta minulého století. Období stagflace. Inflace byla velmi vysoká a ekonomický růst velmi nízký. Je tady aktuálně velké riziko, že se vrátíme do časů, kdy bude inflace velmi vysoká a růst velmi nízký.“

O monografii Pavla Klusáka Gott / Československý příběh píše Ondřej Štindl: „Kniha je prezentovaná jako korekce gottovské legendy, již zpěvák a lidé kolem něho vytvořili, je uvedena historkou o autorově setkání s německou publicistkou, která opustila záměr natočit o hvězdě dokument, protože byla opakovaně upozorňována na to, z jakého úhlu je přípustné hvězdu zabírat. O Klusákově Gottovi se ale nedá říct, že by byl programově obrazoborecký, nesený výhradně záměrem vylíčit zpěváka v co nejhorším světle. Pavel Klusák je přední český hudební publicista, zaměřený především na tvorbu mimo hlavní proud, jak se říkalo, alternativní, progresivní, posluchačsky náročnou, často v opozici vůči všemu, co v pop music reprezentují interpreti typu Karla Gotta. Jeho kniha se ale nad svět té nejspotřebnější pop music nepovyšuje, dokáže ho živě i odstíněně evokovat.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.