Archeoložka Bartošková, Welzer o strategii na Putina, Schwarzenbergová o otci, Maçães o covidu

První prázdninové vydání Týdeníku Echo je dvojčíslo s hned několika zajímavými rozhovory. Titulní straně vévodí tvář Andrey Bartoškové, první dámy karlovarského filmového festivalu. Rozhovor o její archeologické práci s ní vedl Jiří Peňás.

„Válku proti Putinovi Západ nemůže vyhrát. Skončí to katastrofou.“ Vědec Welzer pro Echo. Tereza Matějčková připravila rozhovor s německým sociologem Haraldem Welzerem, který představuje i v Německu nepříliš populární pohled na rusko-ukrajinský konflikt. Welzer je jeden ze signatářů Otevřeného dopisu, v němž spolu se sedmadvaceti intelektuály a umělci vyzval kancléře Scholze k přehodnocení dodávek zbraní na Ukrajinu.

„Covid byl nácvik na klimatickou krizi. O vlas jsme unikli katastrofě“ Další rozhovor pořídil Daniel Kaiser se známým portugalským analytikem a konzultantem Brunem Maçãesem. Minulý týden představoval v Praze české vydání své poslední knihy Svět změny. Civilizace na prahu nové éry. V originále vyšla kniha před rokem, kdy se některé okolnosti pandemie mohly jevit naléhavěji než dnes. Maçães si je nicméně jist, že lekce z pandemie s námi zůstane, ba co víc, bude využita i v klimatické politice.

Můj otec, kníže. S Lilou Schwarzenbergovou o vztahu otce a dcery. Dokument Můj otec, kníže není pouhý portrét Karla Schwarzenberga (84). Pohledem jeho dcery, režisérky a scenáristky Lily Schwarzenbergové, vypráví především o složitém vztahu mezi otcem a dcerou a komplikovaném dospívání uvnitř tradiční aristokratické rodiny. Lila v rozhovoru, který pořídil Jakub Fujáček, vypráví o klikaté cestě, která vedla od prvních záběrů natočených před několika lety až po premiéru filmu na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Součástí tohoto vydání Echa je i celá filmová příloha věnovaná MFF KV.

Rusko je odvěký nepřítel číslo jedna. Proč Poláci tak podporují Ukrajinu. Ondřej Šmigol popisuje historické skutečnosti, které vysvětlují dnešní silnou podporu Polska Ukrajině. „Rusko je historický nepřítel číslo jedna. Staletí válek Poláky přesvědčila, že hlavní nebezpečí hrozí od kolosu na východě. Na oplátku Putin zřejmě považuje Poláky za rozvratný prvek v ruských dějinách, viz jeho nářky nad odlákáním Litevců ze společenství Rusů či fakt, že zavedl Den jednoty, oslavující vyhnání Poláků z Moskvy v roce 1612,“ píše Šmigol.

Když se cestování mění v posledlost. Mezi psychické poruchy naší doby patří prý také dromomanie, symptom nutkavé potřeby cestovat. Má to různé příznaky, především stav, kdy máte pocit, že nemůžete vydržet doma či na jednom místě, a když zrovna necestujete, tak aspoň cestu plánujete. Když se z pak z jedné vrátíte, už chystáte další. Tento stav prý postihuje v bohatém světě stále větší počet lidí a lze o něm mluvit jako o civilizační chorobě. V Salonu Echa se proto sešli lidé, kterých by se mohla týkat. Cestovatelka a majitelka cestovní agentury Zuzana Petrásková, cestovatel a filmař Petr Horký, cestovatel a novinář Ivan Brezina, poutník a filozof Jiří Zemánek, cestovatel a písničkář Jan Burian a cestovatel a profesor Stanislav Komárek.

Největší oběti zdražování. Komu růst cen nejvíc sníží životní úroveň. Největšími oběťmi inflace budou lidé v zemích, kde energie a celkové výdaje na bydlení tvoří největší část rodinného rozpočtu. My patříme mezi ty, kde je ten podíl jeden z nejvyšších. Více v textu Lenky Zlámalové.

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.