Pandemie změnila bankovnictví. Kromě plateb v hotovosti rapidně mizí i pobočky

DIGITALIZACE FINANCÍ

Pandemie změnila bankovnictví. Kromě plateb v hotovosti rapidně mizí i pobočky
Chování lidí se mění nejen v otázce plateb v hotovosti, ale i využívání bankovních poboček. Ty tak postupně mizí. Foto: Shutterstock
2
Domov

Záviš Dobiašovský

Digitalizace nežene do ústraní jen hotovostní platby, ale poměrně rapidně vede i k rušení bankovních poboček. Dlouhodobý trend výrazně uspíšila pandemie covidu a s ní spojené restrikce. Ty vedly zákazníky k využívání online služeb, které zároveň nabízí větší pohodlí. Cesta k digitalizaci a menší dostupnosti „offline“ nakládání s penězi s sebou však podle kritiků může nést i významná rizika.

Debatu kolem hotovostních plateb opět rozvířil v dalším volebním období návrh senátorky z klubu ODS a TOP 09 Jitky Chalánkové na ústavní zakotvení práva placení v hotovosti. Zatímco podle některých hlasů je snaha chránit hotovost přežitkem, jelikož lidé sami spějí přirozeným způsobem k pohodlnějšímu využívání bankovních služeb, další varují před dopady na ztrátu soukromí, svobodu či před možnými technologickými nedostatky, které mohou vést v budoucnu k problémům.

Přirozený úbytek zákazníků na pobočkách i při využívání bankomatů tak vede k trendu, při němž začínají mizet bankovní pobočky, samotné bankomaty pak zatím někdy zůstávají, ovšem pro banky jsou často značně prodělečné. Rapidně tento trend uspíšila pandemie covidu. Jak ukazují data České národní banky, počet bankovních míst zůstává i po pandemii s výrazným náskokem nejníže minimálně od roku 2008.

Graf vývoje počtu bankovních míst od roku 2008 do letošního jara.
Graf vývoje počtu bankovních míst od roku 2008 do letošního jara. Foto: ČNB

Zatímco na jaře 2016 bylo v ČR ještě zhruba 2 200 bankovních míst, letos na jaře už jich je ve statistikách České národní banky o šest stovek méně. Výrazný propad je pak vidět právě se začátkem pandemie covidu na jaře 2020, od kdy během dvou let ubylo přes 250 poboček. Aktivních jich tak k letošnímu jaru zůstávalo 1 610.

Pobočky přitom uzavírají i největší české banky. Například u ČSOB počet uživatelů mobilního bankovnictví stoupl meziročně o 53 procent a o 46 procent narostl počet transakcí. „Trend, kdy se klienti se stále více přesouvají do digitálního prostředí, kde mohou jednoduše, rychle a odkudkoliv spravovat svoje finance 24/7, ještě urychlil příchod pandemie koronaviru,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí skupiny ČSOB Patrik Madle.

Banka se podle něj snaží udržet pobočky napříč republikou v dojezdové vzdálenosti či nabídnout hotovostní služby alternativně například přes spolupráci s Českou poštou, od roku 2019 však banka uzavřela téměř dvě desítky poboček. Ještě rychlejší úbytek pak ukazuje například Komerční banka. Ta měla na konci června v Česku 218 kamenných poboček, což je meziroční pokles o 25.

Podle údajů bank se také mění chování klientů, tedy návštěvy na pobočkách mají stále častěji charakter složitějšího poradenství, nikoliv servisních služeb. „Ve srovnání s dobou před pandemií koronaviru jsme nyní přibližně na 85-90% návštěvnosti pobočkové sítě. K nejmenší návštěvnosti poboček došlo logicky v první vlně lockdownu (březen 2020), kdy jsme museli řadu poboček uzavřít a návštěvnost spadla až o 50 %,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí České spořitelny Lukáš Kropík.

Mezi lety 2020 a 2021 se tak Česká spořitelna uzavřela 22 poboček a dostala se na číslo 416. Hlavním důvodem je pak právě vždy jejich malá vytíženost. Nyní se podle Kropíka ustálil počet poboček kolem 400 a v příštích měsících by měl zůstat stejný. V případě rušení poboček se pak banka snaží zpravidla ponechávat na místech alespoň bankomaty. „Bohužel i tyto bankomaty musíme často dotovat pro klesající zájem klientů o hotovost (naše dotace ztrátových bankomatů v malých obcích se pohybují obvykle v řádu stovek tisíc korun ročně,“ dodal Lukáš Kropík.

Živý přenos Živý přenos ukončen Čekáme
Ostatní online zpravodajství   

Esej Vladimira Putina O historické jednotě Rusů a Ukrajinců z loňského července je zřejmě jedním ze základních dokumentů k pochopení ruské invaze na Ukrajinu. Jde o položení ideologických základů k válce. V článku Putin (tedy pokud to opravdu psal on, a ne nějaký jeho poskok) podává svoji interpretaci ruských dějin, aby dospěl k závěru, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové vždy tvořili jeden národ. Snaha Ukrajinců o vymanění se z tohoto národa je nepřirozená. Výzva k násilnému sjednocení sice v eseji nezazní, ale válka o podrobení Ukrajiny je jeho logickým důsledkem.

Ke konci Putin píše: „Jsem přesvědčen, že skutečná suverenita Ukrajiny je možná pouze v partnerství s Ruskem.“ Podle Putina toto partnerství sahá až k počátkům ruského státu. „Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou potomky staré Rusi, která byla největším státem v Evropě. Slovanské a jiné kmeny na rozsáhlém území – od Ladožska, Novgorodu a Pskova až po Kyjev a Černigov – spojoval jeden jazyk (který dnes označujeme jako staroruštinu), hospodářské vazby, vláda knížat z dynastie Rurikovců a – po pokřtění Rusi – pravoslavná víra. Duchovní volba, kterou učinil svatý Vladimír, jenž byl zároveň knížetem novgorodským i velkoknížetem kyjevským, dodnes do značné míry určuje naši spřízněnost,“ domnívá se Putin.

Jenže z tohoto výkladu vzniku ruského státu mu vypadla jedna důležitá skupina pravých zakladatelů staré Rusi a budovatelů ruské identity. Ti, kdo založili první ruský stát, byli nájezdníci ze severu, Vikingové.

Spor o vikinský původ starých Rusů začal být znovu aktuální kvůli válce na Ukrajině.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

I pro Českou spořitelnu platí výrazný nárůst uživatelů mobilních aplikací v době pandemie. Za poslední dva roky začalo služeb mobilního bankovnictví využívat o 60 % více pravidelných uživatelů, tedy na 1,3 milionu lidí. „Vlivem pandemie například využívání digitálního bankovnictví vzrostlo meziročně o více než čtvrtinu a počet klientů, kteří preferují bezhotovostní platby, neustále roste,“ dodal Kropík.