Západ se naučil víc bránit, ale akce v Iráku a Afghánistánu selhaly, míní Vondra

VÝROČÍ 11. ZÁŘÍ

Západ se naučil víc bránit, ale akce v Iráku a Afghánistánu selhaly, míní Vondra
Nynější europoslanec Alexandr Vondra byl i velvyslancem v USA. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Echo24

Západ se po teroristickém útoku před 20 lety na Spojené státy naučil víc bránit, zlepšil koordinaci zpravodajských služeb, posiloval bezpečnost lidí, někdy i na úkor osobních svobod. Velkým testem prošla Severoatlantická aliance (NATO), jež navzdory krizím a rozdílným pohledům zůstala silná a soudržná. Dopad útoku byl též ideový a konceptuální. Řekl to místopředseda ODS Alexandr Vondra, který se v srpnu 2001 vracel do Prahy zpět z Washingtonu, kde více než čtyři roky působil jako český velvyslanec.

"Zpráva o útoku na dvojčata mě zastihla odpoledne v pražské hospodě Na Klamovce, kde jsem natáčel rozhovor pro dokumentární film o nedávno zemřelém legendárním kytaristovi a kapelníkovi Plastic People. Obrázky, které jsem viděl v televizi v hospodské kuchyni, byly šokující," uvedl. V té době se stal vládním zmocněncem pro přípravu summitu NATO v Praze v roce 2002. Bylo mu jasné, že se příprava konference z bezpečnostního hlediska hodně zkomplikuje.

Jak je situace vážná, pochopil Vondra i poté, co následně navštívil přátele v USA a viděl, jak si tam i rodiny připravují sklepy ve svých domovech na možnou válku. "Bylo jasné, že Američané si atak nenechají líbit. Začala válka proti teroru. V Afghánistánu, v Iráku, i jinde ve světě. Její dozvuky trvají dodnes," poznamenal.

Za úspěch považuje, že se islámským teroristům nepodařilo takový útok zopakovat, síť Al-Káida byla ochromena a Usáma bin Ládin dopaden. "Přesto se velkoměsta v Evropě i jinde ve světě dál stávala terčem útoků radikálních islamistů proti civilistům s cílem vyvolat strach a nervozitu," uvedl Vondra.

Kromě toho, že se Západ naučil lépe bránit a NATO prošlo testem, když vůbec poprvé aktivovalo článek pět o společné obraně, byl podle Vondry dopad útoku ideový. "Oslabil optimismus Francise Fukuyamy a jeho teorie o konci dějin, naopak posílila realistická teorie Samuela Huntingtona o střetu civilizací. Radikální islám proti všem," zmínil.

Následné operace v Afghánistánu a Iráku podle něj vojensky svých cílů dosáhly. Afghánistán už nevytvářel zázemí pro velké teroristické útoky, v Iráku padl diktátor Saddám Husajn a země už tak podle Vondry není velehrozbou pro region ani svět. Politicky ale obě akce selhaly, míní.

Snaha vytvořit z Afghánistánu modelovou a stabilní zemi v regionu byla podle něj od počátku odsouzená k neúspěchu. V Iráku určitá naděje byla, neboť má lepší geografické, ekonomické i sociální podmínky. "Jenže po jeho dobytí udělali spojenci řadu chyb - třeba tím, jak rozprášili bezpečnostní složky v celé vertikále místo toho, aby jen odřízli jejich vedení - a pak už jim nezbývalo sil na to, aby v pokračujících konfliktech našli na domácí scéně podporu pro setrvání," řekl Vondra. Investice Západu, zejména USA, tak přišly vniveč.

Z Afghánistánu se letos po téměř 20 letech stáhla spojenecká vojska. O Tálibánu, který nastoupil v zemi k moci, si Vondra nedělá iluze. "Snad se aspoň v zájmu svého přežití poučil, že znovu hostit doma organizace typu Al-Káida znamená spáchat politickou sebevraždu. V takovém případě by Západ musel reagovat. Vojenské, zejména vzdušné prostředky k tomu má," řekl Vondra.

Očekává zvýšenou migraci ze země, na kterou se Evropa musí připravovat. "Můj názor je velmi konzervativní. Ano - dejme ochranu vybraným jednotlivcům, kteří pro nás pracovali a máme je bezpečnostně prověřené. To vláda při evakuaci správně udělala. Ale jinak sem žádný nekontrolovaný proud lidí nepouštějme. Hranici musíme chránit," dodal.

Afghánci jsou podle něj frustrovaní. "Jedni na nás pohlíží jako na okupanty, druzí v nás vidí 'zrádce', kteří je exitem nechali na holičkách. V obou případech se může jednat o velké bezpečnostní riziko," doplnil Vondra.

Poté, co v srpnu Tálibán ovládl většinu Afghánistánu, stáhlo Česko ze země pomocí tří letů 195 lidí. Šlo o zaměstnance ambasády, ostrahu, ale také o tamní tlumočníky a spolupracovníky, které pro tyto účely vybraly armáda a diplomacie. Podle zprávy ministerstva vnitra v Česku ze 169 převezených Afghánců požádalo o mezinárodní ochranu, tedy azyl či doplňkovou ochranu, 152 evakuovaných. Ostatní mají v Česku jinou formu pobytu.

Americký prezident Joe Biden nedávno podepsal výnos, jehož cílem je odtajnění vyšetřovacích spisů k atentátům z 11. září 2001, a to během následujících šesti měsíců. Vondra nečeká nějaké zásadní odhalení, spíše jen upřesnění již známých faktů. "Možná nejzajímavější mohou být některé informace o tom, co o aktivitách Al-Káida věděla Saúdská Arábie a zda nemohla učinit víc pro jejich včasné odhalení," uvedl.