Bojovat s virem není tak těžké. Češi to umí

Sestoupit dovnitř lidské buňky, odhalit a zlikvidovat nepřítele, který ji ovládl a ohrožuje zdraví celého člověka. Tak lze popsat poslání některých vědců. Nepřítelem napadajícím buňky jsou viry; a v časech virové epidemie přirozeně roste poptávka po těch, kdo s nimi dokážou bojovat. Nejlépe jsou k nalezení v šestém pražském obvodu.

Trojúhelníkovému parku na Flemingově náměstí dominuje strukturalistická budova z dvacátých let minulého století. Mohutný blok připomíná nadšení, se kterým chtělo nově založené Československo dosáhnout na světovou úroveň také ve výzkumu. Mezi válkami byl komplex útočištěm Státního výzkumného ústavu zemědělského, po nástupu komunistického režimu ho získal jeden z nejvýznamnějších českých vědců té doby František Šorm, v letech 1962–1969 předseda Československé akademie věd (ČSAV). Své stranické funkce přetavil ve vznik vědeckého pracoviště, dnes známého jako Ústav organické chemie a biochemie, který od té doby patří mezi světově významné dílny farmaceutického výzkumu. Připomíná to polistopadová dostavba zakrytá levým křídlem hlavním budovy, prosklená budova s trojúhelníkovým půdorysem zvaná Květák, kde se v digestořích provádí organická syntéza. Vědci zde fakticky vyrábějí nové molekuly, které fungují stejně jako základní stavební kameny lidského nebo zvířecího těla. „Ano, můžete říci, že jsme schopni vyrobit Frankensteina, ovšem na úrovni molekul,“ připouští ředitel ústavu Zdeněk Hostomský novinářskou nadsázku. Stavbu Květáku vědci zaplatili z patentu bývalého šéfa Antonína Holého, objevitele látky, s jejíž pomocí se podařilo zachránit život desítkám milionů lidí napadených virem HIV.

Týdeník Echo najdete na EchoPrime nebo na prodejních stáncích. Týdeník Echo si můžete objednat ZDE.