Daň z nemovitosti může být až dvojnásobná, miliardový výnos by zůstal státu, říká Stanjura

Daň z nemovitosti by se mohla zvýšit až na dvojnásobek a výnos změny ve výši šest až osm miliard korun by stát vybíral pro sebe. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) to řekl v rozhovoru pro  Hospodářské noviny (HN), jde o jedno z opatření k vylepšení státního rozpočtu v rámci tzv. konsolidačního balíčku. Takových opatření je podle ministra připraveno asi 65 a jejich suma přesahuje 70 miliard korun. Stanjura ale nepočítá se schválením všech návrhů. Koaliční partneři nicméně uvádí, že na podobě daně z nemovitosti není shoda, hnutí STAN chce nechat veškerý výnos obcím.

V rámci koaliční diskuse o zlepšení salda veřejných financí se debatuje se o změnách daně z přidané hodnoty (DPH), rozpočtově zhruba neutrální by byly dvě sazby 13 a 14 procent, řekl také Stanjura. Minimálně vyšší jednotky miliard korun by podle něj přineslo zvýšení spotřebních daní, v zásadě shoda je na snížení nebo zrušení podpory stavebního spoření.

Stanjura opakovaně uvedl, že vláda připravuje konsolidační balíček, který by měl snížit strukturální deficit nejméně o jedno procento hrubého domácího produktu, tedy zhruba 70 miliard korun. Týkat by se to mělo státního rozpočtu na příští rok. Loni skončil státní rozpočet deficitem 360,4 miliardy korun, což byl třetí nejhorší výsledek hospodaření po letech 2021 a 2020. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun.

„Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic,“ uvedl Stanjura s tím, že zatím bylo dosaženo dílčích dohod. „Dalo se dohromady asi 65 opatření a ministerstvo financí expertně přepočítalo, kolik by které mohlo přinést na příjmové nebo výdajové straně. Suma těch opatření je mnohem větší než 70 miliard, ale neprojdou všechna. Vycházeli jsme ze všech návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV), k tomu přišly návrhy z jednotlivých ministerstev. Teď budeme jednat v užší skupině a na přelomu března a dubna to dostane vedení politických stran,“ dodal.

Bartoš: Shodu nemáme

Daň z nemovitosti je v Česku jedna z nejnižších v Evropě a je nyní výlučným příjmem obcí. Loni se na této dani vybralo 12,42 miliardy korun, stát přitom nese podle Stanjury náklady na správu daně 1,2 miliardy korun. Ve výpočtu daně figuruje koeficient stanovený podle velikosti obce. „Maximum tedy je, že by stát zvýšil základní koeficient této daně nejvýše na dvojnásobek, a toto navýšení daně vybíral pro sebe. Může to přinést do rozpočtu šest až osm miliard korun,“ řekl ministr HN. Jako komplikování daňového systému odmítl zavedení progrese do daně z nemovitostí, kdy by se za první nemovitost, v níž majitel bydlí, platila nejnižší daň a za každou další vyšší.

Podle ministra pro místní rozvoj a šéfa Pirátů ale zatím není o ničem rozhodnuto. „Vlastně mě trošku překvapuje, že ministr financí komentoval nějaký specifický návrh, který rozhodně není prodiskutován,“ řekl Bartoš. K samotnému návrhu se nechtěl vyjadřovat. Uvedl pouze, že koalice pracuje s několika návrhy úsporného balíčku, u kterých jsou vyčísleny jejich ekonomické dopady. Je také stanoven termín, kdy se vedení koaličních stran sejde se stranickými ekonomy a prodiskutují, která opatření považují za přijatelná.

K návrhu se po jednání vlády nechtěl vyjadřovat ani ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj zatím na věci není shoda, předsedové koaličních stran o ní budou jednat v příštích týdnech.

Hnutí STAN pro deník Echo24 už dříve uvedlo, že i dvojnásobná daň by byla nízká ve srovnání s dalšími zeměmi. „Existuje více variant, o kolik by daň z nemovitosti mohla růst. Umíme si představit, že se daň zvýší až na dvojnásobek, i tak by byla ve srovnání s dalšími zeměmi stále velmi nízká. Celkový výnos by měl ale zůstat v rozpočtu obcím,“ uvedla mluvčí hnutí STAN Sára Beránková.

70 miliard je jen první krok

DPH se nyní odvádí v základní sazbě 21 procent a ve dvou snížených sazbách deset a 15 procent. Stanjura uvedl, že jako ministr financí by raději měl dvě sazby DPH než tři, zjednodušilo by to daňový systém. „Rozpočtově přibližně neutrální by byly dvě sazby 13 a 14 procent. O přínosu pro státní rozpočet bude rozhodovat, které zboží a služby zůstanou ve snížené sazbě. Já bych tam nechal ty, jež splňují sociální, zdravotní nebo jiný význam, který stát považuje za správný,“ řekl HN.

U změny sociálního pojištění odváděného osobami samostatně výdělečně činnými (OSVČ) ministerstvo financí podle Stanjury směruje svoje výpočty k tomu, co je základ daně, ze kterého se pojištění vypočítává. „Jestli by minimální pojištění nemělo být vyšší. Dnes je to polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji. Další debatu vedeme, co s tím udělat u paušalistů, zejména u profesí, kde víme, že náklady nemohou být tak vysoké – to je skupina se 40procentním výdajovým paušálem,“ řekl ministr. Čtyřicetiprocentní výdajový paušál mohou využívat například právníci, lékaři nebo architekti.

Úspora 70 miliard korun v rozpočtu na příští rok by se měla ze dvou třetin týkat výdajů a jedna třetina, tedy zhruba dvacet miliard korun, příjmové strany, řekl Stanjura koncem února v České televizi. Uvedl, že chystá například změnu zdanění hazardu tak, aby státní rozpočet získal navíc zhruba jednotky miliard k nynějšímu výběru kolem devíti miliard korun ročně. Vláda podle Stanjury naopak zřejmě upustí od návrhu zdanění takzvaného tichého (nešumivého) vína.

Deník Echo24 upozornil na záměr MF pokračovat v konsolidaci i v dalších letech podobným tempem, které bude nastaveno letos. „V dalších letech je podle MF vhodné se započatou konsolidací veřejných financí pokračovat tak, abychom začali opět plnit požadavky pro strukturální saldo dané evropskou legislativou a v ideálním případě směřovali zpět ke strukturálně vyrovnaným veřejným financím,“ uvedl pro Echo24 mluvčí MF Tomáš Weiss.