Ústavní soud řeší valorizaci důchodů. Co se může stát, pokud by soud opatření zrušil?

Ústavní soud (ÚS) začal veřejně projednávat návrh na zrušení právní úpravy, která zkrátila loňskou mimořádnou valorizaci penzí. Důchodci tak dostali přidáno méně, než mohli očekávat. Návrh na zrušení novely podala skupina 71 poslanců hnutí ANO. U soudu za ně jedná bývalá ministryně financí Alena Schillerová s advokátem Davidem Rašovským. Pozice vlády hájí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Jako svědek vypovídal například šéf Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl.

Předseda ÚS Josef Baxa politiky předem upozornil, že jednání soudu je „jiný žánr” než parlamentní debaty. Očekává od nich věcnost v přednesech a nikoliv politickou, ale ústavněprávní argumentaci.

Schillerová novinářům řekla, že přichází s plnou důvěrou v ÚS. Vláda podle ní postupovala nepřípustně retroaktivním způsobem, a narušila tak legitimní očekávání důchodců. Navíc zneužila stav legislativní nouze, i když věděla s předstihem, že růst cen na přelomu let 2022 a 2023 si vyžádá mimořádnou valorizaci, a mohla tak v rozpočtu připravit peníze. „Několik měsíců předem věděli, že je takováto inflace a vznikne tak velký nárok. Mluvil o tom fiskální výhled ministerstva financí z roku 2022, upozorňovala na to Národní rozpočtová rada, v rozpočtu byla jedna velká nula,” řekla Schillerová.

„Jako vláda si stojíme za tím, že postup byl v pořádku,” uvedl Jurečka. Kdyby vláda za podmínek skokového růstu cen valorizovala důchody podle běžného zákonného mechanismu, ohrozilo by to podle Jurečky dlouhodobou udržitelnost veřejných financí, proto jednorázově připravila jinou právní úpravu a nižší mimořádnou valorizaci. „Vláda se zachovala odpovědně, nikoliv svévolně,“ řekl ministr. Vedení Poslanecké sněmovny ani Senátu se jednání neúčastní.

Poslanci ANO návrh podali loni v květnu. Snížení mimořádné valorizace v podmínkách prudkého růstu cen bylo podle nich retroaktivní a nabouralo očekávání důchodců. Při použití standardního zákonného mechanismu, který se aktivuje při více než pětiprocentním růstu cen, by průměrný důchod v červnu vzrostl o 1770 korun, po novele to bylo 760 korun. Vláda tak jen za loňský rok ušetřila 19,4 miliardy korun.

Jednání soudu potrvá nejspíš celý den. Budou vypovídat experti, tedy ekonomové či statistici, a odpoledne také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s Jurečkou. „Já jsem připraven v první části hájit kroky a rozhodnutí vlády k úpravě mimořádné valorizace jakožto zástupce vlády a ve druhé části jsem předvolán jako svědek, takže jsem připraven podávat svědeckou výpověď,” řekl novinářům Jurečka. Dorazil už i Stanjura, stejně jako třeba poslanec ANO Aleš Juchelka nebo poslankyně SPD Lucie Šafránková.

Hampl: Nárůst životních nákladů byl šok

Šéf NRR Mojmír Hampl při jednání řekl, že nárůst životních nákladů důchodců na přelomu let 2022 a 2023 byl mimořádně vysoký a překvapivý. Dalo se podle něj předem očekávat, že růst cen povede k nutnosti mimořádné valorizace penzí, otázkou zůstávalo, kdy a o kolik. Konkrétní údaj o inflaci v lednu 2023 ale nebylo možné predikovat, řekl Hampl. Byl to podle něj šok.

„Neznám nikoho, kdo věděl, že bude takhle vysoká,“ uvedl Hampl, který vypovídal jako svědek a musel reagovat na dotazy soudců. Například místopředseda soudu Vojtěch Šimíček se ptal na dlouhodobé rozpočtové dopady, pokud by vláda mimořádnou valorizaci nezkrátila a uplatnil se běžný zákonný mechanismus. V příštích několika desítkách let by stát vynaložil stovky miliard korun navíc, připustil Hampl.

„Myslím, že všechny úpravy důchodového systému, které vedou k větší udržitelnosti, ať už úpravy řádných nebo mimořádných valorizací, předčasných odchodů do důchodu nebo výpočty nových důchodů, jsou žádoucí proto, aby důchodový systém fungoval dobře, až i vy všichni půjdete do důchodu,“ řekl o přestávce Hampl novinářům.

Co se může stát, kdyby bylo opatření zrušeno?

Co by znamenalo, pokud by ÚS opatření zrušil, se na sociální síti X rozepsal ekonomický expert lidovců Michael Kohajda. „Varianty jsou možné v podstatě tři: dojde k dopočítání výše důchodů dle původní právní úpravy platné před novelizujícím ustanovením – u mnoha, nikoliv však všech, důchodců tedy k navýšení důchodu – a tato výše bude vstupovat i do valorizací následujících, tedy i do řádné valorizace k lednu 2024,“ uvedl Kohajda.

„Nebo nedojde k dopočítání důchodů za období od valorizace do dne jeho zrušení určeného ÚS, ale výše důchodů podle legislativního stavu před zrušením ustanovení se bude ode dne rozhodnutí Ústavního soudu (nebo dne pozdějšího, jím určeného) užívat pro výpočet důchodů,“ uvádí Kohajda alternativu.

„Nebo za třetí nedojde k dopočítání důchodů a ode dne určeného v nálezu Ústavního soudu bude postupovat jakoby valorizace důchodů podle ustanovení vůbec neproběhla, s odkazem na účinky derogačních nálezů od nynějška však snad bez rizika povinnosti vracet zvýšené a vyplacené důchody,“ dodal Kohajda.