Stanjura zvažuje zrušení slevy na manželku, chce přestat platit školkovné

Úspora 70 miliard korun v rozpočtu na příští rok by se měla ze dvou třetin týkat výdajů a jedna třetina, tedy zhruba dvacet miliard korun, příjmové strany. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ministr financí se chystá proškrtat daňové slevy. Zaniknout by mohla i ta na manžela či manželku, vážně se uvažuje i o zrušení školkovného. Zároveň uvedl, že nepředpokládá, že by žádal o zvýšení letošního rozpočtu s tím, že rozpočet je natolik robustní, že se do něj vejde i případná valorizace důchodů, to přitom dlouhodobě zpochybňují ekonomové.

Aby byly změny, které Stanjura představí během jara veřejnosti v rámci jednoho balíku, udržitelné, měly by podle ministra být konzultovány s opozicí. Nejdříve na nich ale musí být shoda v koalici, dodal. Stanjura uvedl, že se chystá navrhnout dalších opatření, například sjednocení snížené sazby DPH, vyšší odvody pro OSVČ či vyšší daň z nemovitosti i zrušení několika daňových slev a výjimek.

Navrhl jsem jich zhruba 10 nebo 11 a poslal jsem je k debatě svým kolegům ve vládní koalici. Některé jsou z hlediska dopadu na státní rozpočet zajímavé, některé ne, ale všechny jsou ze své podstaty nesystémové a komplikují či zatěžují daňový systém, uvedl Stanjura.

Chystá se také například změna zdanění hazardu tak, aby státní rozpočet získal navíc zhruba jednotky miliard. Vláda naopak zřejmě upustí od návrhu zdanění takzvaného tichého (nešumivého) vína. Stanjura uvedl, že ročně stát z hazardu vybere kolem devíti miliard korun, změnou zdanění bude možné získat jednotky miliard. Hry pro tento účel adiktologové rozdělili do tří skupin podle jejich nebezpečnosti a stupně závislosti. Ministerstvo připravilo na tomto podkladu propočty změn tak, aby byly ve výběru daní pozitivní.

V současnosti v Česku platí nulová spotřební daň na tiché víno. Úvahy o zavedení daně objevují vždy v souvislosti s napjatým státním rozpočtem. Stanjura zmínil, že daň z vína používá menšina zemí EU, proti jejímu zavedení mluví podle něj i to, že kdyby byla nízká, jako je například ve Francii, nevyplatila by se státu kvůli nákladům na správu. Ve hře jsou i další opatření. Například zrušením školkovného by vláda podle svých odhadů ušetřila skoro jednu a půl miliardy ročně.

Další důležitou daňovou výjimkou, o jejímž zrušení vládní koalice uvažuje, je daňová sleva na nepracující manželku či manžela. Její konec navrhla už loni na podzim Národní ekonomická rada vlády (NERV). Státní rozpočet díky ní vrací rodinám přes čtyři a půl miliardy korun ročně. „Chceme principiálně, aby se věci napravily tak, aby se práce vždy vyplatila,“ prohlásila místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).

Sleva na manžela nebo manželku je určena rodinám, kde jeden z partnerů nemá příjmy, nebo je má jen malé, tedy pod 68 tisíc korun za rok. Do této sumy se nezapočítávají příjmy, jako je rodičovský příspěvek, dávky v hmotné nouzi, příspěvek na péči nebo vysokoškolské stipendium. Uplatněním této slevy lze na daních za rok ušetřit 24 840 korun. Využít ji mohou manželé nebo registrovaní partneři, kteří žijí ve společné domácnosti.

Česko se v posledních letech potýká s velkou strukturální nerovnováhou státního rozpočtu. Loni skončil státní rozpočet deficitem 360,4 miliardy korun, což byl třetí nejhorší výsledek hospodaření po letech 2021 a 2020. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun. Podle prognózy ministerstva financí by letos míra zadlužení Česka měla dosáhnout 45,8 procenta HDP, což je nejvyšší úroveň vůbec. Ve veřejném prostoru se již objevila řada opatření, která by měla finance zkonsolidovat. Stanjura i premiér Petr Fiala (ODS) opakovaně uvádí, že se jedná pouze o návrhy, nikoliv o konkrétní opatření, která by již schválila vláda.

Naopak třeba slevu na děti chce ministerstvo financí zachovat. „Základní pilíře, to znamená základní sleva na poplatníka a sleva na děti, zůstanou osvobozeny od daně, stejně tak důchody, nemocenské dávky,“ řekl Stanjura pro deník Právo. Definitivní dohodu na seškrtání části daňových výjimek a úlev chce vládní koalice představit do konce dubna.

Omezení příspěvků na důchodové spoření

Mezi úspornými opatřeními, o kterých se podle ministra financí diskutuje, je omezení státních příspěvků na důchodové připojištění – příspěvek by nemuseli dostávat ti, kdo si odkládají pod 500 korun měsíčně. Ujistil ale, že se to bude týkat jen nových smluv, tedy nikoli těch, kdo si již na důchod spoří.

Stát loni vyplatil na příspěvcích na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 7,6 miliardy korun. Průměrný měsíční státní příspěvek vzrostl proti konci roku 2021 o tři koruny na 149 Kč. Objem příspěvků účastníků penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období činil 41,5 miliardy Kč. Lidí, kteří si spoří na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému, loni ubylo. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí.

Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění činil v loňském roce 141 korun, meziročně o jednu korunu víc. Stejně o korunu na 162 korun se v průměru zvýšil měsíční státní příspěvek na doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění nahradilo od roku 2013.

Na penzi si ke konci loňska se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému spořilo 4,397 milionu lidí, o 44.000 méně než na konci roku 2021. V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo koncem roku 2,775 milionu lidí. To bylo o 214 000 méně než na konci roku 2021. Doplňkové penzijní spoření má 1 622 583 milionu lidí, o 170 000 více než v prosinci 2021.

Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření vzrostl proti konci roku 2021 o 20 korun na 816 korun. Průměrný měsíční příspěvek účastníka penzijního připojištění stoupl o 14 Kč na 795 Kč, účastníka doplňkového penzijního spoření o 24 korun na 853 korun.

Protože stále více lidí v Česku si vybírá své úspory ze třetího pilíře penzijního připojištění, plánuje ministerstvo financí zpřísnit podmínky pro výběry. A pro získání státní podpory by mělo být bude nutné spořit víc peněz. „Přemýšlíme o nástrojích, jak motivovat mladší ročníky, aby dlouhodobě spořili, aby případně naspořené peníze použili na měsíční bázi jako rentu,“ řekl TN.cz Stanjura. MF navrhuje, aby ten, kdo si bude chtít naspořené peníze vybrat najednou, musel vrátit část státního příspěvku, a to jeho čtvrtinu až polovinu.