Tragická nehoda: Chybějící zabezpečovač v Pardubicích nepokrývala dotace, stát by ho musel platit ze svého

Při tragické srážce vlaků v Pardubicích, při které zahynuly čtyři ženy a 27 lidí bylo zraněno, nebyl aktivní ani liniový neboli národní zabezpečovač, ani moderní evropský zabezpečovač ETCS. Fungoval pouze tzv. staniční zabezpečovač, který řídí návěstidla, ale je závislý na pozornosti strojvedoucího. Jedná se o důsledek rozhodnutí ministerstva dopravy z roku 2017. Od té doby se na modernizovaných částech hlavních tratí, jako je uzel v Pardubicích, nebuduje původní liniový zabezpečovač, ale pouze systém ETCS, který však bude aktivní až na podzim a v zimě. Rozhodnutí ministerstva může souviset s tím, že budování liniového zabezpečovače nepokrývají evropské dotace. To pro Echo24 potvrdil Michal Šimek ze správní rady Správy železnic.

Michal Šimek na tiskové konferenci Správy železnic v minulých dnech uvedl, že podobných modernizovaných úseků, bez liniového zabezpečovače a zatím neaktivovaného ETCS zabezpečovače, je v České republice více, například mezi Smíchovem a Radotínem. Pro Echo24 svá slova potvrdil.

"Co jsem z toho pochopil, nebyl jsem u toho, tak to byla snaha šetřit. Protože ve chvíli kdy tam bude ETCS, který vůči bezpečnosti má daleko vyšší kvalitu než národní zabezpečovač, tak se usoudilo, že na přechodnou dobu nemá smysl instalovat, jak to přechodné, tak to nové," uvedl pro Echo24. Toto rozhodnutí udělalo ministerstvo dopravy v roce 2017. Tehdejší ministr Dan Ťok (tehdy ANO) nechtěl rozhodnutí z roku 2017, vzhledem k časovému odstupu, komentovat. "Je rok 2024 a já si zaprvé všechno nepamatuji, musel bych si to osvěžit a zadruhé, jsem se sám sobě zavázal, že nebudu komentovat práci svých nástupců," uvedl pro Echo24 Ťok.

Současný liniový zabezpečovač pokrývá většinu dvojkolejných tratí v Česku. Jedná se o pasivní zabezpečení, které strojvedoucího upozorní na signál následujícího návěstidla, ale samo vlak nezastaví. ETCS je celoevropský systém, který může při nebezpečí, například při projetí návěstidla na červenou, vlak aktivně zastavit.

V některých zemích využívají souběh zabezpečení a to jak ETCS, tak i lokálních systémů. V minulých letech, až do rozhodnutí ministerstva dopravy z roku 2017, to bylo podobně i v Česku. Jak liniový zabezpečovač, tak ETCS je vybudován na trase Tábor - Benešov či Tábor - Veselí nad Lužnicí. Tyto úseky přitom byly otevřeny v minulých letech. "Ty projekty běží nějakou dlouhou dobu a je důležité, jestli se na začátku řeklo, že to tam bude nebo nebude, nemá smysl teď někoho hanit za to, co se rozhodlo před sedmi lety, když u toho nebyl," uvedl Šimek.

Zároveň však uvedl, že podle jeho názoru měl být překryv systémů na české železnici delší. "Dřív se mluvilo o tom, že ten překryv bude delší, protože se řeší i problematika vybavování starších vozidel a všechno to stojí ohromné finanční prostředky," uvedl pro Echo24.

Právě finanční náročnost budování zabezpečovače mohla hrát roli. Michal Šimek potvrdil, že evropské dotace jsou důležitou složkou budování železniční infrastruktury a vztahují se pouze na systém ETCS. Budování liniového systému, který využívá technologii traťových obvodů a musel by být na novém úseku znovu vybudován, se pokrývá z národních zdrojů.

To, že budování liniového zabezpečovače na modernizovaných úsecích železnice nepokrývají evropské dotace potvrdil deníku Echo24 i současný ministr Martin Kupka. "Ano, to je pravda. Ale já jsem u toho rozhodování nebyl, takže nemůžu říct, zda tohle bylo argumentem. Já zdůrazňuji, že pro mě teď v té aktuální situaci, je mnohem důležitější posouzení té technologické stránky věci," uvedl Kupka.

Ten chce urychlit především budování systému ETCS na hlavních železničních tazích. A to především kvůli velkým technologickým zlepšením ETCS oproti liniovému systému a tomu, že systém ETCS je, na rozdíl od liniového zabezpečovače, systém aktivní. "Požádal jsem o analýzu, jak efektivní je (liniový zabezpečovač) z hlediska projetí návěstidel, což je významný vstup a pro mě to bylo další zklamání a potvrdilo to jenom to, že je nezbytně nutné co nejrychleji rozšířit systém ETCS," uvedl Kupka. Z uvedené analýzy vyplynulo, že v roce 2022 došlo ke 176 projetí návěstidla stůj. A v 72 případech se jednalo o úseky, kde byl národní zabezpečovač aktivní.

Kupka také upozornil, že zavedení obou zmíněných systémů není jako "zmáčknout čudlík," ale že se jedná o systémy, které musí být propojeny s centrálními pracovišti a jsou technicky velice odlišné. A v současnosti by budování obou systémů podle Kupky znamenalo zdržení v budování systému ETCS. "Skutečně by to za daných okolností, a to neplatí jenom pro Pardubice, mohlo znamenat odsouvání spouštění ETCS, které se zásadně liší v tom, že oproti těm starším systémům je schopno samočinně zabránit jízdě toho vlaku respektive zabrzdit ten vlak v okamžiku, kdyby hrozila srážka nebo nějaké nebezpečí," uvedl Kupka.

Podobně mluvil i Šimek. "Kdyby se tam teď měl instalovat ten národní, nevím v jakém je to přesně stavu, ale velmi pravděpodobně by to trvalo včetně toho projektu déle, než jak dlouho, trvá instalace už rozběhnutého ETCS," uvedl Šimek. Ten zároveň upozornil, že existují i další zabezpečovací systémy. A to na různých úrovních, to jak na staniční, traťové, tak vlakové úrovni a ty byly aktivní. "Nehody budou hrozit vždycky, ale rád bych zdůraznil, že železnice je velmi bezpečná, nemáme bezpečnější způsob dopravy. Já vlakem jezdím pravidelně a nebojím se, když jedu vlakem," uvedl Šimek.

Systém ETCS má být spuštěný k 1. lednu 2025 na 1260 kilometrech hlavních železničních tratí, kam se po tomto datu vlaky bez něj nedostanou. "Z pohledu zavádění výhradního provozu jsme v evropském prostoru řazeni do skupiny premiantů," uvedl pro ČTK mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Během dalších pěti let se systém rozšíří na 5190 kilometrů tratí, což je asi 55 procent jejich celé sítě. Ta přitom zahrnuje jak elektrifikované tratě, tak i ty bez trakčního vedení. Ministr Kupka pro Echo24 upřesnil, že ministerstvo chce v Pardubicích ETCS spustit do 31. září tohoto roku.

V současnosti je liniový zabezpečovač zaveden na čtvrtině tratí, celkem mají české tratě přibližně 10 000 kilometrů, uvedla SŽ v tiskové zprávě, kde odmítá, že by stanice Pardubice byla nedostatečně zabezpečena.

Náklady na ETCS dosud dosáhly v souhrnu téměř 18 miliard korun, z toho 5,4 miliardy stála traťová část, 5,6 miliardy představovaly dotace dopravcům a šest až sedm miliard uhradili dopravci. Celkové náklady mají být více než dvojnásobné.