Opakovaných nákaz covidem je minimum. Vláda zatím protilátky neuznává

Ministerstvo zdravotnictví se v září vyhnulo řešení otázky uznávání protilátek zadáním studie, která měla zhruba v těchto dnech začít přinášet alespoň dílčí výsledky. Těch se však veřejnost ani po dvou měsících zatím nedočkala a jak se ukazuje, jedna z částí studie například dosud ani nezačala. Oficiální statistiky mezitím ukazují, že počet symptomatických reinfekcí je dosud velmi nízký.

Sběr vzorků na protilátkovou studii Preval II měl probíhat v září a říjnu, v horizontu dvou měsíců, tedy zhruba do půlky listopadu, pak sliboval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dílčí výsledky, ty konečné pak do konce letošního roku. Studie má zkoumat dynamiku šíření covidu-19 v populaci a dodat podle ministerstva chybějící podklady pro řešení otázky uznávání protilátek.

Zdá se však, že zatím studie příliš ovoce nepřinesla. Například ve Fakultní nemocnici Olomouc, která má vést jednu z větví studie, doposud nezačala. „Olomoucká větev studie začne v příštích týdnech, její podobu v rámci FN Olomouc a LF UP (Lékařská fakulta Univerzity Palackého) ještě ladíme,“ uvedl pro deník Echo24 mluvčí nemocnice Adam Fritscher. Deník Echo24 oslovil kvůli průběhu studie i ministerstvo zdravotnictví, to však ani na opakované dotazy dosud neodpovědělo.

Na protilátky a buněčnou složku imunity mají účastníky testovat tři zdravotnická zařízení. Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) se má zaměřit na své pacienty s chronickým onemocněním a osoby oslovené Sociologickým ústavem Akademie věd ČR. Fakultní Thomayerova nemocnice má průzkum provádět na vlastních zdravotnických pracovnících. Fakultní nemocnice Olomouc ve spolupráci s Univerzitou Palackého se pak má primárně zaměřit na osoby, které se účastnili studie Preval v dubnu a květnu loňského roku.

Loni v dubnu se studie Preval zúčastnilo přes 27 000 lidí, většinou zájemců z řad dobrovolníků. Testovali se také lidé z dříve kvůli covidu-19 uzavřených regionů Litovelska a okolí. Studie ukázala, že podíl nakažených v populaci byl tehdy velmi nízký, v řádech jednotek promile. V době studie do konce dubna 2020 se novým typem koronaviru nakazilo asi 7500 lidí, dosud téměř 1,7 milionu.

Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) se od začátku epidemie covidu-19 do konce letošního října opakovaně nakazilo koronavirem a mělo příznaky nemoci 4680 lidí z celkem 1,75 milionu pozitivně testovaných. Více než čtvrtina těchto reinfekcí byla za poslední měsíc. Dalších 4283 případů možné reinfekce ústav zaznamenal u lidí, kteří v jenom z případů neměli žádné příznaky. Medián věku lidí s opakovanou nákazou byl 39 let, odborníci je ale zaznamenali i u novorozence nebo 99letého nakaženého.

Podle SZÚ z dat vyplývá, že k „vyvanutí“ imunity dochází nejen u očkování, ale i po onemocnění. Nicméně frekvence výskytu opakované nákazy je celkově nadále nízká, dodává SZÚ. „Všechny výše uvedené případy (reinfekcí) dohromady představují přibližně 0,5 % ze všech osob v riziku, tedy těch, které onemocněly v období více než 60 dní před koncem sledovaného období,“ stojí v tiskové zprávě. Šedesátidenní interval vyplývá z platné evropské definice pro reinfekci, za kterou tak lze považovat opakované, potvrzené, symptomatické onemocnění covid-19, kde mezi první a druhou epizodou onemocnění uběhlo 60 nebo více dnů.

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) eviduje i opakované nákazy po očkování. Od konce loňského roku, kdy se očkovat začalo, do čtvrtka se podle zveřejněných dat nakazilo 14 dní po dokončeném očkování asi 55 000 lidí z celkem 6,1 milionu vakcinovaných. Jde tedy asi o 0,9 procenta. Z těchto 55 000 bylo přes 30 000 pozitivních případů v listopadu, jejich průměrný věk je 50 let. Celkově se od září nakazilo koronavirem 187 244 lidí, z nichž 131 621 nebylo očkovaných. Z nich 4468 skončilo v po nákaze v nemocnici.