Inflace stoupne k 15 %. Ekonomové očekávají razantní zvýšení úroků

Meziroční inflace v dalších měsících dále poroste a pravděpodobně překoná i 15procentní hranici a na dvojciferných úrovních zůstane po zbytek roku. Takto dramatický růst cen přitom bude vyžadovat ještě další zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou (ČNB). K němu by měla rada ČNB přistoupit v červnu, tedy ještě před plánovanou částečnou personální obměnou. Vyplývá to z vyjádření ekonomů k úterním údajům Českého statistického úřadu k dubnové inflaci. Analytici v této souvislosti upozornili, že při takto vysoké inflaci je potřeba více než kdy jindy důvěryhodná a konzistentní politika ČNB.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku je nejvyšší od prosince 1993. Inflace v dubnu zrychlila na 14,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Vliv na to měly zejména ceny bydlení, pohonných hmot a potravin. Analytici čekali pomalejší růst mírně nad 13 procenty. Meziměsíčně se spotřebitelské ceny zvýšily o 1,8 procenta.

„V nejbližších měsících je pravděpodobné, že inflace půjde dál vzhůru kvůli pokračujícímu zdražování energií a potravin. V tuto chvíli vidíme její vrchol dál v červnu, a to nad 15 procenty. Odeznívání bude v tomto roce velmi pomalé a po zbytek roku bude inflace dvojciferná,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Podle něj tak není vyloučené, že stávající bankovní rada sáhne před svou částečnou obměnou na konci června ještě k zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu.

„Vzhledem k tomu, že inflace ještě nekulminovala a náklady bydlení dál narůstají, může inflace v nejbližších měsících překonat i patnáctiprocentní hranici. Roste rychleji, než ve své prognóze předpokládala ČNB, a proto se dá čekat další výrazné zvýšení úrokových sazeb ČNB už na červnovém zasedání o dalších 0,75 procentního bodu,“ uvedl i hlavní ekonom Creditas Petr Dufek. Podobně vidí zvyšování úrokových sazeb i ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Podle bývalého člena rady ČNB a hlavního ekonoma společnosti Fondee Pavla Štěpánka ČNB postupovala doposud správně ve snaze inflaci čelit, ale ještě nemá hotovo. „Ukazuje se, jak mylné jsou úvahy o tom, že snad měla být při zvyšování sazeb méně razantní nebo že by měla tolerovat růst cen vyšší, než odpovídá jejímu inflačnímu cíli,“ uvedl.

I podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka dramatický vzestup inflace vyžaduje odpovědnou reakci měnové politiky. „Právě v tomto okamžiku by měla být strategie centrální banky konzistentní a jasně čitelná. Reputace centrální banky a inflační očekávání jsou dvě strany stejné mince,“ uvedl.

Dnešní čísla podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera zvyšují odhad celoroční inflace na zhruba 14 procent. „Proinflační rizika přetrvávají a začínají se koncentrovat i pro příští rok, zejména důsledkem růstu cen energií. Ty na trhu rostou i pro dlouhodobé kontrakty let 2023 a 2024, což se bude dále plošně propisovat do růstu spotřebitelských cen. Inflaci v příštím roce tak prozatím odhadujeme na sedm procent,“ uvedl.

I podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je třeba za celý letošní rok počítat s průměrnou inflaci kolem 14 procent. Zároveň podle něj bude Česká národní banka nucena zvýšit svou základní úrokovou sazbu až k sedmi procentům.

„Jsem přesvědčen, že inflace bude kulminovat kolem 15 procent. V létě by se měla plně projevit měnová politika ČNB, která již nyní vede k rychlému růstu spořicích vkladů, a inflace by měla postupně klesat. Tedy za podmínky, že nedojde k nějakému geopolitickému zemětřesení,“ uvedl partner PwC Petr Kříž.

Analytik Portu Filip Louženský upozornil, že inflace v ČR je jedna z nejvyšších na světě, když se pohybuje kolem 25. místa ze 193 zemí. „V zemích, které mají vysokou inflaci, se proti ní bojuje zvyšováním sazeb. Ale Turecko nebo eurozóna jsou výjimkou,“ uvedl.

Například Evropská centrální banka se podle něj obává, že když zvýší základní úrokové sazby, zvýší tím výnosy na státních dluhopisech všech zemí, které platí eurem. Některé z nich jsou tak extrémně zadlužené, že by se při zvýšení sazeb mohli dostat do problémů se splácením výnosů z vlastních dluhopisů.

Ze zemí G20 má podle Louženského nejvyšší inflaci Turecko, zhruba 70 procent. „Ta je způsobena velmi neortodoxním myšlením prezidenta Erdogana, který věří, že vysoké úrokové sazby inflaci zvyšují, což je opak toho, co si myslí zbytek světa,“ uvedl.